reklama

Index nákupních manažerů (PMI) pro zpracovatelský sektor v prosinci za eurozónu klesl na 46,3 bodu z listopadových 46,9 bodu. Očekával se ale pokles až na 45,9 bodu. Pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity v odvětví, je index nicméně už od loňského února.

"Výrobci v eurozóně hlásí chmurný konec roku 2019," řekl hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson. "I když ohledně nadcházejícího roku jsou firmy o něco optimističtěji, čeká nás před návratem k růstu ještě dlouhá cesta. Objem nových objednávek dál klesá, téměř nejrychleji za posledních sedm let," dodal.

Index, který měří nové objednávky, klesl na 46,6 bodu z listopadových 46,7 bodu. Klesal přitom celý uplynulý rok. Fakt, že firmy neočekávají v budoucnu zlepšení, potvrzují i nižší nákupy surovin a snižování počtu zaměstnanců.

Index PMI pro Německo klesl na 43,7 z listopadových 44,1 bodu, což byla nejvyšší hodnota za pět měsíců. Konečná hodnota za prosinec je mírně nad předběžným údajem 43,4 bodu, zůstává ale hluboko pod hranicí 50 bodů, nad kterou by musel vystoupit, aby se aktivita opět zvyšovala. Zpracovatelský sektor se v Německu na celkové ekonomické aktivitě podílí zhruba z jedné pětiny.

Index PMI pro Itálii za prosinec klesl na 46,2 z listopadových 47,6 bodu, pro Španělsko na 47,4 ze 47,5 bodu v listopadu. Naopak ve Francii se index drží nad 50 body, tedy v růstovém pásmu, i když klesl na 50,4 z předchozích 51,7 bodu, kde byl v listopadu.

Aktivita zpracovatelského sektoru v Británii, která není členem eurozóny, klesala nejrychleji od roku 2012. Částečně je to výsledek tvorby zásob kvůli brexitu. Index PMI klesl na 45,6 z listopadových 49,1 bodu, a je tak nejníže od července 2012.

Také podmínky v českém zpracovatelském sektoru zůstávají špatné. Index PMI v prosinci vystoupil na 43,6 bodu z listopadových 43,5 bodu. Jde o jednu z nejnižších hodnot od krizového období roku 2009.