Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schodek státního rozpočtu je katastrofální. Nejhorší výsledek od vzniku ČR

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 93,8 miliardy korun z březnových 44,7 miliardy korun. Loni ke konci dubna byl schodek 29,7 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Letošní dubnový výsledek je nejhorší od vzniku ČR.

Dosud byl ke konci dubna nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 78,2 miliardy korun. Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun.

"Opatření vlády České republiky zaváděná k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19 s sebou přinesla významný propad ekonomické aktivity, a tím i omezení daňových příjmů státního rozpočtu. Současně vznikla potřeba vynaložit ze státního rozpočtu mimořádné prostředky na boj proti šíření epidemie a také na podporu ekonomiky," uvedlo MF.

Hospodaření rozpočtu očištěné o peníze z EU by v dubnu podle MF skončilo schodkem 88,8 miliardy korun. V dubnu 2019 by byl rozpočet ve schodku 27,7 miliardy korun.

Příjmy rozpočtu ke konci dubna meziročně klesly o tři miliardy na 467,9 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o čtyři miliardy na 395,4 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 61,1 miliardy na 561,7 miliardy korun.

Některá přijatá opatření na omezení dopadů šíření koronaviru podle MF již ovlivnila příjmy rozpočtu v březnu a dubnu. Například faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů a zaplacení daně z 1. dubna na 1. července s prominutím sankcí vedlo k meziročnímu propadu u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky o 1,8 miliardy korun na záporných 3,6 miliardy korun. Záporné číslo každoročně v tuto dobu souvisí hlavně s ročním zúčtováním záloh na základě podání daňových přiznání. Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci dubna kleslo meziročně o dvě miliardy na 27,8 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty pak podle MF pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. I tak ale rozpočet získal z DPH ke konci dubna 90,2 miliardy korun, tedy meziročně o 1,4 miliardy korun méně.

V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 47,6 miliardy na 521,8 miliardy korun. Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se pak podle MF projevila v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu, které stouply meziročně o 7,7 miliardy korun bez započtení nákladů na obsluhu státního dluhu. "Jen v samotném březnu a dubnu dosáhly nákupy materiálu 7,8 miliardy korun, meziročně o 5,9 miliardy korun více," uvedlo MF.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci dubna 223,3 miliardy korun, meziročně o 21,7 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 171,8 miliardy korun.

Nejvyšší deficit doposud měl za celý rok rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Letos je schodek kvůli boji s koronavirem naplánován na 300 miliard korun.

Témata:  státní rozpočet Ministerstvo financí České republiky ekonomika

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy