Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 44,7 miliardy korun z únorových 27,4 miliardy korun. Loni ke konci března byl schodek 9,2 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Letošní březnový výsledek je nejhorší od roku 2010, tehdy skončil ke konci března rozpočet ve schodku 45,9 miliardy korun. Sněmovna minulý týden kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.
Hospodaření rozpočtu očištěné o peníze z EU by v březnu podle MF skončilo schodkem 41,6 miliardy korun. V březnu 2019 by byl rozpočet ve schodku 6,2 miliardy korun.
"Slabší výsledek březnového hospodaření státní pokladny není natolik překvapující, a to vzhledem k mimořádným opatřením pro omezení šíření koronaviru, které již dopadají jak na příjmovou, tak výdajovou stránku rozpočtu," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka lze zatím vzhledem k hrozícímu výraznému propadu, který ekonomika zaznamená, brát naplánovaný 200miliardový schodek spíše jako dolní hranici možného. "Vzhledem ke kapacitě domácího finančního trhu, na který bude moci po novele zákona případně vstoupit i ČNB, by však neměl mít stát problém s profinancováním ani takové částky," uvedl.
Příjmy rozpočtu ke konci března meziročně stouply o 13 miliard na 377,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 14,2 miliardy na 320,2 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 48,5 miliardy na 422 miliard korun.
"Příjmy rozpočtu budou v průběhu roku výrazně ovlivněny propadem ekonomického výkonu doprovázeného poklesem zaměstnanosti a nižším než očekávaným růstem platů a mezd se značným dopadem zejména do inkasa daní a pojistného na sociální zabezpečení," upozornilo MF.
Některá dosud přijatá opatření na omezení dopadů šíření koronaviru podle MF již ovlivnila příjmy rozpočtu v březnu. Například faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů a zaplacení daně z 1. dubna na 1. července prominutím sankcí vedlo k meziročnímu propadu u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky o 36 procent na 4,7 miliardy korun. Inkaso daně z z příjmu právnických osob meziročně stagnovalo na 28,2 miliardy korun.
Inkaso daně z přidané hodnoty pak podle MF pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. Na DPH rozpočet ke konci března získal 66,4 miliardy korun, meziročně o šest procent více.
V případě výdajů se rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 41,5 miliardy korun na 398,7 miliardy korun. Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se pak podle MF projevila v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu, které stouply meziročně o 6,9 miliardy korun na 21,8 miliardy korun. "Jen v samotném březnu představovaly nákupy materiálu 5,3 miliardy korun, meziročně o 3,8 miliardy více," uvedlo MF.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci března 163,9 miliardy korun, meziročně o 15,1 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 126,2 miliardy korun.
Témata: státní rozpočet, Ministerstvo financí České republiky, ekonomika
Související
4. září 2024 16:04
2. září 2024 22:56
1. září 2024 15:56
1. září 2024 8:13
30. listopadu 2023 9:33