Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státní dluh vzrostl o miliardy, každý Čech by měl splatit 158 tisíc

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Státní dluh letos ke konci září stoupl o 63,2 miliardy na 1,685 bilionu korun. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Důvodem nárůstu dluhu byla během roku snaha získat peníze za výhodných podmínek na plánované splátky státních dluhopisů v letošním roce. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 158.000 korun.

Podle ministerstva je pohyb nominální výše státního dluhu v průběhu jednotlivých čtvrtletí běžný jev a nevypovídá o trendu zadlužování země. Dlouhodobě podle MF státní dluh klesá. Ve srovnání s druhým čtvrtletím státní dluh ke konci září klesl o zhruba 27 miliard korun.

MF letos za tři čtvrtletí prodalo střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v korunách za 217,3 miliardy korun. "Touto emisní činností tak již pokrylo ministerstvo téměř 87 procent korunových splátek státního dluhu v roce 2019," uvedl úřad. Ve třetím čtvrtletí MF například splatilo státní dluhopis za 70 miliard korun.

MF letos ke konci září také vydalo podle českého práva dluhopisy v eurech, celkově prodalo dluhopisy za jednu miliardu eur (25,7 miliardy korun), jejich průměrný výnos je přitom záporný. Záporný úrok znamená, že investoři v podstatě platí státu za to, že mu půjčili peníze. "Celkově tak z eurových operací za záporný výnos získal státní rozpočet dodatečné peněžní prostředky ve výši 180,9 milionů korun," uvedlo MF.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Témata:  státní dluh Ministerstvo financí České republiky ekonomika

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy