Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vážný problém pro EU. Zůstane bez plynu? Rusko a Ukrajina se hádají

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Ruský návrh budoucí podoby smlouvy s Ukrajinou o dodávkách a tranzitu ruského plynu je nepřijatelný. Uvedl to podle agentury Reuters v noci na dnešek ukrajinský ministr energetiky Oleksij Oržel.

Plynárenská společnost Gazprom v pondělí oznámila, že poslala Ukrajině dopis, ve kterém navrhuje buď prodloužení současné smlouvy, nebo podpis nové dohody, která bude platit rok. Podmínkou je ukončení všech právních sporů, které spolu Moskva a Kyjev v souvislosti s dodávkami a tranzitem plynu vedou.

"Návrh, který jsme obdrželi, je pro Ukrajinu nepřijatelný vzhledem ke skutečnosti, že se máme vzdát arbitrážních rozhodnutí a podepsat dohodu pouze na jeden rok," uvedl ministr. Ukrajinská energetická společnost Naftogaz už dříve upozornila, že upřednostňuje dlouhodobou smlouvu a že s krátkodobou dohodou souhlasit nebude.

Současná desetiletá smlouva o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu a tranzitu plynu přes Ukrajinu do Evropy vyprší 31. prosince. Obě strany jsou kvůli ní ve sporu od ruské anexe Krymu v roce 2014.

Rusko potřebuje čas, aby mohlo dokončit výstavbu plynovodů, které obcházejí Ukrajinu. Díky nim bude moci pokračovat v dodávkách plynu do Evropy, která je největším odběratelem ruského plynu. Bez prodloužení dohody hrozí, že tisíce domácností v Evropě nebudou mít v zimním období dostatek plynu.

V Bruselu se již uskutečnilo několik kol rozhovorů o nové dohodě o dodávkách a tranzitu plynu. Jednání však zatím nepřinesla žádné hmatatelné výsledky.

Loni Gazprom dodal do Evropy více než 200 miliard metrů krychlových plynu, z toho 87 miliard metrů krychlových bylo dopraveno přes Ukrajinu. Pro Kyjev tranzit představuje významné příjmy, přes Ukrajinu putuje plyn i do České republiky.

Témata:  zemní plyn Gazprom Ukrajina EU

Související

Aktuálně se děje

3. července 2025 18:50

Nebude to jen 1,5 °C. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, bojí se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.