Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zaměstnávání handicapovaných? Stát chystá razantní změny

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Ministerstvo práce chystá změny v zaměstnávání postižených. Od příštího roku chce upravit pravidla vyplácení příspěvků na handicapovaného pracovníka i takzvané náhradní plnění pro firmy a instituce, které povinné procento zaměstnanců s postižením nemají. Čím nižší by podíl postižených pracovníků byl, tím vyšší by měl být odvod do státního rozpočtu. Hodnota odebíraného zboží a služeb z chráněných provozů by se měla nově snížit na polovinu.

Vyplývá to z novely o zaměstnanosti, kterou zveřejnila na svém webu vláda.

Ve firmách a institucích s víc než 25 pracovníky mají postižení tvořit nejméně čtyři procenta zaměstnanců. Pokud to podnik nesplní, může odebrat zboží a služby od pracovišť s víc než polovinou handicapovaných, nebo zaplatit státu. Místo přímého zaměstnávání podle podkladů přibývá náhradního plnění. V roce 2012 ho zaměstnavatelé poskytli za 55.900 pracovníků, v roce 2017 za 104.600. Ministerstvo práce uvedlo, že chce novelou trend zvrátit a přijímání zaměstnanců s postižením podpořit.

Místo pracovníka s handicapem je možné pořídit výrobky či služby za 28násobek průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího roku. Ministerstvo navrhuje, aby byla hodnota poloviční, tedy 14násobek. Částka by se tak měnila po třech letech. Do konce roku 2017 činila 36násobek. Průměrná mzda za loňská tři čtvrtletí podle Českého statistického úřadu dosahovala 33.429 korun. Místo pracovníka s handicapem by se tak měly odebrat výrobky a služby za zhruba 936.000 korun, podle návrhu by to teď bylo za 468.000 korun.

Podle ministerstva se ukazuje, že nynější částka je vysoká. Své výrobky k náhradnímu plnění poskytují necelé tři pětiny takzvaných chráněných dílen, velká část nabídky zůstává nevyužita. To snižuje hodnotu produktů a poskytuje prostor pro nežádoucí přeprodávání neboli přefakturaci, uvedli autoři novely.

Změnit by se měly i odvody do rozpočtu. Nyní při neplnění povinného čtyřprocentního podílu za každého handicapovaného platí zaměstnavatelé státu 2,5násobek průměrné mzdy. Pokud by měli aspoň tři procenta postižených zaměstnanců, za každého nepřijatého by podle návrhu odváděli průměrnou mzdu. Místo zhruba 83.600 korun by tak teď platili 33.400 korun. Kdyby lidé s handicapem tvořili aspoň procento osazenstva, odvod by činil dvojnásobek průměrné mzdy - tedy o 16.700 korun méně než teď. U podniků s méně než procentem postižených zaměstnanců by sankce odpovídala 3,5násobku průměrného výdělku, tedy zhruba 117.000 korun.

Příspěvek na zaměstnávání postižených dosahuje až 12.800 korun. V roce 2015 firmy v průměru dostávaly 6940 korun, loni 11.012 korun. "Někteří zaměstnavatelé na chráněném trhu práce vykazují zvýšené náklady v neúměrně vysokých částkách. Tyto postupy jsou v převážné většině případů účelové ve snaze získat maximální částku," uvedlo ministerstvo. Podle návrhu by se příspěvek už neměl vyplácet na postiženého zaměstnance, který působí jako jednatel či člen představenstva. Novela stanovuje maximální částky na další náklady na provozní pracovníky a asistenty a také na dopravu. Resort očekává úspory.

Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ve svém programovém prohlášení slíbila, že podpoří zaměstnávání postižených na volném trhu práce, zvýší účinnost příspěvků a zamezí zneužívání náhradního plnění. Novelu o zaměstnanosti mělo ministerstvo práce dokončit podle legislativního plánu loni v březnu. Připomínky je možné podávat do 20. února.

Témata:  Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky zdravotně postižení zaměstnavatelé Česká republika práce

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy