ÚS zrušil část verdiktu, který otevřel soudcům cestu ke zpětnému dorovnání příjmů

Dnešní nález se většiny soudců nedotkne, protože přistoupili na kompromisní dohodu se státem, a sporné části svého nároku se tím zřekli. Dostali jen peníze, o které přišli kvůli používání nesprávného statistického údaje. Pro ty soudce, kteří nepřistoupili na dohodu a podali žaloby, bude nález ÚS nejspíš znamenat špatnou zprávu. Justice jej musí zohlednit v jejich individuálních sporech.

Verdikt Nejvyššího soudu (NS) z roku 2014 byl průlomový a vyvolal značnou pozornost. Přiznal soudkyni z Brněnska zpětné dorovnání platu ze dvou důvodů. Jednak kvůli platové základně mylně odvozované z nesprávného statistického údaje, jednak kvůli dlouhodobě sníženému násobku pro určení soudcovských mezd. Místo trojnásobku se v letech 2011 a 2012 používal 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře.

Situace tehdy ovšem byla komplikovanější, ovlivnily ji dva tehdejší nálezy ÚS. Justice se proto musela vypořádat s otázkou jejich zpětné aplikace. NS dospěl k závěru, že soudci mají nárok na zpětné dorovnání, protože z nálezu ÚS plyne jejich právo na trojnásobek průměrné mzdy. Ústavní soudci dnes ale připomněli svůj starší nález týkající se jiného období, v němž zpětné dorovnání označili za nepřípustné. Odůvodnili to tehdy zklidněním atmosféry a zachováním důvěry veřejnosti v soudní moc.

Původně se jevilo, že na základě verdiktu NS, který se týkal soudkyně z Brněnska, vznikl totožný nárok všem soudcům a žalobcům. Vládě se podařilo dohodnout s většinou z nich na kompromisním dorovnání platů, a omezit tak rozpočtové výdaje, které by si jinak verdikt vyžádal.

Podle dohody soudci dostali peníze za léta 2012 až 2014, o něž přišli kvůli nesprávně vypočítané platové základně, nikoli však peníze pozbyté kvůli tomu, že jim zákon v letech 2011 a 2012 nepřiznával trojnásobek základny. Podle údajů z loňského června stát vynaložil v souvislosti s nároky soudců a státních zástupců dohromady přes miliardu korun. Ušetřil čtyři miliardy.

Stížnost Okresního soudu pro Brno-venkov se týkala jen peněz, o které soudci přišli kvůli sníženému koeficientu pro určení mezd. Statistický údaj, který stát chybně používal pro stanovení platové základny, a odvislé nároky stížnost vůbec neřešila.

Témata:  Ústavní soud ČR,  soudy,  platy