Islamismus můžeme srovnat s komunismem a fašismem, ostře promluvila poslankyně v TV

"Je ale potřeba říci, že i my občané, se musíme učit jinak reagovat a být připraveni na různé situace. Měli jsme před nějakou dobu konzultaci s izraelským velvyslancem a diskutovali jsme o situaci v Izraeli a o tom, jak Izraelci dokázali reagovat v posledních měsících a letech na velmi časté útoky noži, na náhodné útoky. Tam vám úplně nepomohou jenom dobře vycvičení policisté, ale i dobře reagující občané. I toto by pro nás mělo být inspirací," podotkla v pořadu Události, komentáře a dodala, že Česká republika byla vyhodnocena jako šestá nejbezpečnější země na světě. "Žijeme ve velmi bezpečném státě, ale musíme umět reagovat na to, co se děje okolo nás. Jako politici a občané musíme udělat všechno pro to, abychom byli bezpečnou zemí i do budoucna," tvrdí.

V Česku byl zaznamenán první případ Čecha, který se chtěl přidat k Islámskému státu. Langšádlová v této souvislosti nepopřela, že se často se hovoří o islamismu ve spojení s migrací. "Myslím si, že to je poměrně nepřesná interpretace situace. K islámu konvertují i rodilí Evropané a my bychom měli hovořit nikoli o boji s islámem, ale islamismem, a to bez ohledu na to, kdo je jakého původu. To je zkrátka zlo, které se tady objevilo. Zlo, které můžeme srovnat se zlem, jakým byl komunismus nebo fašismus," podotkla.

"Musíme s ním velmi sofistikovaně a velmi důsledně bojovat. Samozřejmě, že jsou dneska téměř v každé evropské zemi nějací jedinci, kteří se z jakéhokoliv důvodu chtějí přidat k Islámskému státu. Tyto země musí velmi důsledně a včas takové jedince podchytit. Dneska víme, že radikalizace není velmi často spojena ani s náboženstvím a mešitami. Odehrává se radikalizace, která je prováděna například přes internet. Mnohdy jde o radikalizaci velmi mladých lidí, aniž by o tom třeba věděli jejich rodiče. Těm mladým lidem je 15 nebo 16 let. To je opravdu velikým rizikem," dodala.

Pod vlivem dojmu nutného boje s islamistickým terorismem se ale prý nesmí zapomínat na jinou kriminalitu. "Víme, že útoky noži, které se objevily i v České republice, nedávno v obchodním centru, předtím například ve škole, mají stejné dopady. Je jedno, jestli je to terorista nebo je to člověk, který je duševně nemocný. V konečném důsledku je to stejné. Nesmíme samozřejmě jakkoliv podceňovat jiné oblasti, ale právě proto na ně máme být připraveni, ať útočník útočí z jakéhokoli důvodu. V tomhle bychom se měli naučit reagovat a měli bychom s těmito riziky počítat," uvedla.

Nesouhlasí také  tím, aby se Turecko stalo členem Evropské unie, stejně tak nesouhlasí s vízovou liberalizací vůči Turecku. "Na druhou stranu si ale myslím, že je potřeba s Tureckem jednat a posilovat například obchodní spolupráci. Při té politické krizi se v posledních týdnech ukázalo, že Turecko má vážné ekonomické problémy. Po období výrazného ekonomického růstu má Turecko velké problémy a pan prezident Erdogan určitě bude chtít, aby bylo Turecko i ekonomicky prosperující zemí. I proto, že Turecko je členem Severoatlantické aliance. Chceme, aby bylo Turecko silnou a ekonomicky prosperující zemí. I při těch jednání, která se týkají například migrace, je velký prostor pro posílení ekonomických vazeb, aniž by bylo Turecko členem Evropské unie," dodala.

Podle ní je zkrátka potřeba vědět, že Řecko je takový schengenský ostrov. Ono nesousedí s dalším schengenskými státy. "V tuhle chvíli je velmi dobře, že se hlídá řecko-makedonská hranice, že se hlídají ostatní hranice. Evropské země musí urychleně dobudovat společnou pobřežní a pohraniční stráž a mít opravdovou kontrolu nad vnější hranicí. Nemůžeme dlouhodobě spoléhat na Turecko a na dohodu s ním," uvedla.

Témata:  Helena Langšádlová,  Islám,  Turecko