Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Experti jsou znepokojeni jídelníčkem Čechů. Chybí důležité potraviny

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Korzo

Praha - Podle členů Fóra zdravé výživy se Češi stravují velmi nezdravě. Jedí málo ryb a luštěnin, ovoce a zeleniny snědí méně než například Slováci.

V roce 2014 byla v Česku spotřeba luštěnin 2,7 kilogramů na osobu a rok, což je historicky nejvíc. Na jihu Evropy to bylo kolem šesti kilogramů. Rybího masa snědí Češi 5,5 kilogramu na osobu a rok, doporučeno je dvakrát v týdnu po 200 gramech masa, což je za rok zhruba 21 kilogramů.

"S ohledem na doporučení odborníků zaostáváme v konzumaci ryb, luštěnin i ovoce a zeleniny. Naše strava neobsahuje dostatek vlákniny a důležitých látek, které přispívají k ochraně před nemocemi srdce a cév, jež jsou v Česku nejčastější příčinou úmrtí," řekl profesor Rudolf Poledne.

Doporučil lidem využít zahraniční dovolené k ochutnávce tamní zdravé stravy. Často totiž Češi vyřazují z jídelníčku luštěniny jen proto, že nevědí, jak je upravit, aby jim chutnaly a neměli po nich trávicí potíže. Od ryb je odrazuje cena a to, že v nich jsou kosti, což vede rodiče k tomu, aby dětem dávali rybí prsty, v nichž bývá jen málo rybího masa.

Podle profesorky Jany Dostálové je potřeba zvykat na luštěniny i ryby už malé děti. V mateřských školkách se ukazuje, že pokud dítě není na tyto pokrmy zvyklé z domova, odmítá je. Stejné je to ve školách.

"U nás se stále méně času, až na některé fanoušky, věnuje přípravě pokrmů v domácnosti. Matky kupují polotovary a hotové pokrmy, zatímco uvařit jídlo z luštěnin dá práci," poznamenala profesorka.

Podobně je to s rybami. "Ryby v podstatě neumíme vhodně upravit. Nejoblíbenější je smažení v trojobalu, to chutná i dětem ve školních jídelnách. Ale ryby dušené a pečené nejsou tak oblíbené," řekla.

Témata:  Češi zdraví stravování

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.