Paroubek: Česko ohrožuje jen Babiš, ČSSD upadá, IS a migrace se zatím nebojme...

Když se podíváte na současný stav ČSSD, jste s ní jako bývalý předseda spokojen?

Strana ztratila drive. Politiku nelze dělat jen na bázi rutiny, bez idealismu a nadšení. Strana zaostává za Andrejem Babišem o dvě koňské délky v úrovni marketingu. Chybí jí nové programové cíle, které by zvýšily její atraktivitu pro nové voličské skupiny a vrstvy. Ani náznakem není schopna udržovat strategickou iniciativu.

V poslední době s Babišem politicky prohrává všechny souboje a ztrácí body a tedy i voliče. Je jen otázkou času, kdy ztratí pozici nejsilnější politické strany v zemi, kterou jsem s ní vybojoval v letech 2006–2010 jako její předseda.

A pokud v soudní při, kterou vedení strany podcenilo, přijde ČSSD  o Lidový dům, ztratí budoucnost.

Co vám tedy na straně nejvíc vadí?

Strana stagnuje. Vsadila na rutinu a nedokáže využít desítek zajímavých talentů, které jí vyrostly v krajích, v krajských zastupitelstvech. Vyplývá to, bohužel, ze základní charakterové vlastnosti Bohuslava Sobotky, který vedle  sebe nesnese žádné silné  individuality, které by jej v budoucnu mohly ohrozit. Dělá prostě jinou personální politiku nežli já. Já jsem se konkurence nebál...

Jakožto expremiéra bych se Vás mohl zeptat stejnou otázkou i na současnou vládu, potažmo koalici a její srovnání s Nečasovou vládou...

Vláda jako celek je jako politický celek o dvě třídy výše nežli Nečasova vláda. Nehádá se tak, aby to přecházelo do nenávistných poloh. S výjimkou „Čapího hnízda" nemá žádné kauzy srovnatelné s kauzami Bárty, Drobila, Nečase a dalších nešťastníků z předchozí Nečasovy vlády.

Vlastně jen obludný střet zájmů Andreje Babiše je velkým problémem. Ovšem individuální pracovní výkony některých ministrů jsou tragické. Ťok, Dienstbier, Šlechtová, Valachová, to jsou lidé, kteří by ve vysoké politice být neměli.

Vezměme to globálně. Dlouho se hovoří o tom, že se na české politické scéně vytrácí pravice a levice. Napomohlo tomu asi i hnutí ANO, které se postavilo tak nějak doprostřed. Má toto dělení v dnešní době vůbec smysl?

V éře Nečasovy vlády se zcela zkompromitovala klasická česká pravice. Přivedla zemi do hospodářské stagnace, poklesu a společenského marasmu i poklesu životní úrovně.

Babiš představuje populistické hnutí, které na osobu svého vůdce láká jak pravicového, tak levicového voliče. Babiš zvolna vypouští voličský rybník české pravice. Protože je Sobotka slabý vůdce a vedení ČSSD není schopno formulovat své programové cíle, ztrácí voliče, kteří přecházejí k hnutí ANO a zřejmě i ke komunistům (v krajských volbách).

Pak tu máme krajně až extremisticky pravicové a levicové strany, které sice nemají masivní podporu voličů, nahrává jim ale například migrační krize. Mohou ty nějak zahýbat politickým spektrem?

V krajských volbách mohou překvapit Starostové a také  lidovci ukrytí v různých aliancích v jednotlivých krajích.

Migrace v Česku žádným reálným problémem není. Strany, které ve volbách vsadí  jen na tohoto papírového tygra, ve volbách shoří.

Objevují se hlasy, které tvrdí, že demokracie je v České republice v ohrožení. Naposledy to uvedl například komentátor Bohumil Doležal, dříve to uvedla ale třeba i BIS. Jak to vnímáte Vy?

Pan Doležal predikoval konec světa už několikrát. Když si vzpomenu, co psal kdysi o mně... Já jsem ovšem neměl k dispozici ani vlastní (či spřátelená) média, ani vlastní obří  finanční základnu, ani vlastní bezpečnostní divizi, prosakující svým vlivem do policie a zpravodajských služeb, tak jak to má A. Babiš. Hnutí ANO A. Babiše je již dnes nebezpečím pro demokracii a začíná být takto vnímáno i v zahraničních médiích.

Pojďme se podívat do zahraničí. Ještě před několika týdny byl tématem dne brexit. Debaty o něm sice utichly, přesto zřejmě přijde. Bude mít na Českou republiku odchod Velké Británie z EU nějaký ekonomický dopad?

Tak především britská politická reprezentace sice říká, že zahájí odchod z EU v roce 2019, ale opravdu to tak bude?

Británie si chce nechat svou měnu, libru, své po staletí se vyvíjející zákonodárství. To lze pochopit. Většinu Britů solidarita s Evropou nezajímá... Mají dost svých vlastních problémů.

Bude docházet k postupnému odchodu zaměstnanců ze zemí EU, kteří pracují v Británii, zejména v sektoru služeb, a především služeb veřejných. Budou je postupně nahrazovat Pákistánci, Indové či Bangladéšané a další lidé ze zemí bývalého Britského impéria.   Důvodem je oslabení britské  libry (a tedy nižší příjem zaměstnanců v přepočtu na cizí měnu) a psychologický vliv brexitu.

Nemyslím si, že odchod Británie z EU – pokud k němu vůbec dojde - bude nahrazen předivem desítek smluv mezi EU a Velkou Británií, bude mít na ekonomiku Česka  jen velmi malý, ne-li žádný dopad.

Do naší ekonomiky se může promítnout také migrační krize. Zejména, pokud Česko odmítne přijímat migranty na základě kvót a bude muset platit. Mělo by to učinit, nebo by mělo uprchlíkům azyl poskytnout?

Pokud se jedná o migranty v ČR, jejich přijetí v řádu několika set lidí ročně nevidím jako problém. Problémem je, že i čelní čeští politici – Babiš a Zeman – hrají na populistickou notu. Za této situace prosazovat v zemi stanovisko Evropské komise k migraci prostě nelze. Lidé to nechtějí. Bojí se toho...

Obáváte se rostoucího vlivu islámu v Evropě? Například Angela Merkelová před pár dny uvedla, že islám do Německa patří, což je prohlášení, které zřejmě nikdo nečekal...

Vlivu islámu u nás se neobávám. A v zemích jako je Německo, Francie, Velká Británie, Holandsko, ale například i Rakousko, je islám již celá desetiletí přítomen.

Je třeba v Evropě  důsledně trvat na sekulárním charakteru státu. Víra, náboženství je osobní záležitostí každého. Nemělo by omezovat svobodu druhých. Pokud se tak stane, musí  zasáhnout stát a ochránit svobodu.

Angela Merkelová to se svým prohlášením trochu přehnala. A znovu se vracím k sekulárnímu charakteru státu...

U našich západních sousedů řeší migraci, na Východě to ale vře kvůli ukrajinské krizi a Krymu. Sledujete tamní situaci?

Samozřejmě, že tamní situaci sleduji. Ukrajina je v současné době státem v bankrotu (není v defaultu jen proto, že neuznává své dluhy vůči Rusku a Západ jí to trpí), je  skrz naskrz zkorumpovanou zemí, v úplném morálním rozkladu, kde některé vojenské bataliony nejsou pod úplnou podporou vlády. Zakrývat si před těmito skutečnostmi oči je velmi špatné. Kdo může zaručit, že se některý z vládou v Kyjevě ne tak úplně řízených vojenských oddílů nerozhodne vpadnout na Krym či ještě něco horšího? Rusko pak odpoví rázně.

Je podle Vás Rusko skutečně hrozbou pro Evropu, jak varují některé nevládní organizace a další?

Rusko má jako velmoc své bezpečnostní zájmy. Ty bychom měli respektovat. Proč by se Západ měl pokoušet Ukrajinu dostat z ruské zájmové sféry, to prostě nechápu. Nesporně jde o to, dostat americké rakety tak blízko Moskvy, až už by odstrašující ruská síla raketových a jaderných  zbraní přestala hrát vážnou roli. K čemu je to dobré, dost dobře nechápu.

USA má vojenský rozpočet na běžný rok přes 600 miliard dolarů. Rusko 50 – 60 miliard. Rusko nemůže reálně ohrozit ani USA, ani NATO. Jde zřejmě jen o to  protiruskou kampaní odůvodnit růst zbrojních výdajů Západu. Jinak by to veřejnost nespolkla...

Zbrojní výdaje udržují americkou ekonomiku od začátku čtyřicátých let v chodu. Američané nejsou jinak schopni zajistit svůj hospodářský růst. Schodky státního rozpočtu řeší každoročně natištěním dalších desítek miliard dolarů. Zatím to funguje.

V západní politické kultuře se bohužel projevuje  potřeba politických elit mít a vytvářet obraz nepřítele. Tím je nyní ruský prezident Vladimir Putin.

Strašení belzebubem – Putinem má ospravedlnit zvyšování vojenských výdajů ve státních rozpočtech zemí Západu. Jen v českém státním rozpočtu vzrostou vojenské výdaje z roku na rok v roce 2017 o 10 %. Těch pět miliard korun navíc na zbrojení jsou peníze vyházené z okna a mohly by být využity například ve zdravotnictví, školství, v sociálních programech. K čemu budeme navyšovat profesionální armádu o 2000 vojáků? Abychom mohli více vojáků vysílat na zahraniční expedice? K čemu je to dobré? K ničemu. Bude to stát a další a další peníze.

Vladimir Putin se nedávno usmířil s tureckým prezidentem Erdoganem. Ten drží v šachu Evropu dohodou o migraci a zároveň upevňuje svoji pozici v zemi po proběhlém puči. Může pro nás být i Turecko nějakou hrozbou?

Nemyslím, že Turecko bude nějakou velkou hrozbou pro EU. Má ale své zájmy... Nicméně EU musí mít připraven „plán B" pro  zadržování migrantů na hranicích EU. Nemůže být závislá na Turecku...

Souhlasíte s čistkami, které v zemi probíhají ve velkém?

Je nechutné, že něco takového může probíhat ve členském státu NATO.

V Česku se v poslední době řeší prakticky každé možné ohrožení. Ať už vnitrostátní, například ze strany Andreje Babiše, tak zahraniční, jako jsou migranti, islám, Kreml, či propojení údajného ruského vlivu na prezidenta Miloše Zemana apod. Je situace opravdu tak špatná?

Myslím, že by média neměla přehánět vykreslování obrazu nepřátel. Nebezpečím pro naši svobodu a demokracii je toho času  Andrej Babiš a jeho populistické hnutí. To stačí. Ale není to nepřítel a dá se s ním politicky bojovat. Jen to umět...

Jinak žijeme ve šťastné době, kdy sice existují určité hrozby, ale snad jen nezodpovědnost ukrajinských ozbrojenců a slabost ukrajinské vlády mohou vést ke konfliktu mimořádných rozměrů. Jde o to, aby USA a Západ obecně přestaly dělat takové chyby jako v Sýrii a Libyi, kde odstartovaly procesy, kterým bylo lépe se vyhnout – živelná migrace do Evropy a vznik Islámského státu.

Témata:  Jiří Paroubek,  rozhovor