Česku hrozí útoky, víc ale nevíme, tvrdí předseda bezpečnostního výboru

Podle Váni Česku útoky nepochybně aktuálně hrozí. "Nemáme ale žádnou konkrétní informaci. Hrozba je pouze obecná. Jsme součástí Evropy, která prochází těžkým obdobím. Útoky jsou všude a říkat, že tady žádný být nemůže, by bylo nesprávné," přiznal v pořadu Interview ČT24.

Sedm lidí, kteří se chtěli připojit k IS, jsou podle něj bezpečnostní hrozbou. "Ti lidé, pokud jsou nějakým způsobem spojeni s Českou republikou, pak se může stát, že se sem budou chtít z jakéhokoliv důvodu vrátit. Tomu bychom samozřejmě měli zabránit, protože právě vracející se bojovníci z území Sýrie a podobně jsou výrazným bezpečnostním rizikem pro Evropu," vysvětlil.

Česká republika je ale prý naštěstí na výrazném okraji. "Problémy má ale Německo, Belgie nebo Rakousko, které mají stovky svých občanů v bojích a někteří se už začali vracet. Tam je to velká zátěž pro zpravodajské služby tyto osoby jednak najít, jednak je mít dál pod kontrolou. Podle legislativy jednotlivých zemí bývají někteří třeba odsouzeni do vězení, ale ne vždy je to samozřejmé. Tito lidé se stávají latentní hrozbou do budoucna," podotkl.

Podle něj je možné, že česká zpravodajská služba vychází z informací, které dostala od svých partnerů až ve chvíli, kdy tyto lidi nebylo možné zatknout. "Jako Česká republika jsme spolupracovali na vyhodnocování pohybu teroristů po Evropě při vyšetřování útoků, ať už to bylo v Paříži nebo v Bruselu. Následně se mohlo přijít na to, že pobývali i v České republice. Nemuseli být sledování v tu chvíli, kdy tady byli. Druhá věc je, že lidé, u kterých máte pouze podezření, že někam odjíždějí, něco chtějí udělat, tam je trochu problém s českou legislativou, že samotný úmysl jet do ciziny není trestným činem. Musel by se prokazovat úmysl páchat trestné činy. Aktuálně se ale připravuje zpřísnění legislativy, které by mělo myslet i na bojovníky odcházející bojovat za hranice, a to i mimo armády. Boj v cizí armádě je trestný čin už dnes," vysvětlil.

Upozornil, že sympatie k Islámskému státu se v Česku projevují převážně na sociálních sítích v komentářích článků a podobně. "Nenávisti, které vytrysknou z lidí, jsou opravdu až hrozivé. Nicméně policie i zpravodajské služby tyto věci prověřují. Pokud vím, nebylo nalezeno žádné spojení s teroristy. To, že tam může být nějaký vztah s muslimskou komunitou, třeba může, ale bezpečnostní hrozba tam zatím není. Česko má velkou výhodu v tom, že se ubránilo přílivu muslimských uprchlíků a poměry v Česku v rámci muslimské komunity se nezměnily. Je stabilní, klidná, přátelská a integrovaná," podotkl.

Nové hrozby jako terorismus a migrace ale podle Váni vedly k pozitivnímu jevu, že v podstatě úplně ustaly protiromské nálady. Situace navíc podle něj není nikterak vážná. "Myslím, že to zase tak vážné není. Scéna se spojuje nad tématem odmítání muslimů a islámu jako takového, což je ale hrozba, která v Česku není příliš reálná. Nemám navíc dojem, že existuje někdo, kdo dokáže strhnout masy. Byly ale zaznamenané extremistické reakce u naprosto běžných lidí, kteří prostě jen vyjadřovali své obavy. Ty jsou možná oprávněné, podle toho, co vidí v jiných zemích. Nebral bych to ale jako hrozbu, mají právo na svůj strach a to, že ho třeba neumí vyjádřit politicky korektně, jim nemůžeme mít za zlé, protože nejsou politici," dodal.

Témata:  Česká republika,  BIS (Bezpečnostní informační služba ČR),  terorismus