Praha - Schodek 60 miliard korun v dnes schváleném návrhu státního rozpočtu na příští rok nemá podle ekonomů, které oslovila ČTK, v současné příznivé ekonomické situaci opodstatnění. Navíc letošní rozpočet podle některých ekonomů i přes naplánovaný schodek 70 miliard korun skončí jako vyrovnaný. Problémem také může být do budoucna nárůst povinných, tzv. mandatorních výdajů rozpočtu způsobený růstem platů a důchodů.
Vláda dnes schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 60 miliard korun. Rozpočet počítá s růstem platů učitelů a zdravotníků, zvýšením odvodů za státní pojištěnce a růstem důchodů.
"Navrhovaný schodek zkrátka nemá ekonomické opodstatnění. Je čistě výsledkem zohlednění politického cyklu, tedy snahy politiků navyšovat výdaje ve volebním roce. Bohužel, z podstatné části jde o provozní výdaje, na platy státních zaměstnanců a podobně, nikoli o výdaje investiční," uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ve čtvrtém roce solidního růstu ekonomiky mohl být státní rozpočet již vyrovnaný či přebytkový. "Navrhovaný deficit 60 miliard korun je zbytečným plýtváním. Chybou je, že je posuzován vůči návrhu rozpočtu na letošní rok, který počítal s deficitem 70 miliard korun, jenže realita bude pravděpodobně výrazně lepší," upozornil.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek má přitom z parametrů rozpočtu na rozdíl od předchozích dvou let určité obavy. Výběr daní je totiž podle něj založen na předpokladu, že se pozitivně projeví vliv opatření proti daňovým únikům. "K tomuto efektu ovšem možná došlo již letos, což by znamenalo příští rok výpadek v příjmech proti predikci," upozornil.
Jako hrozbu vidí Sobíšek i zvýšení důchodů nad rámec valorizačního schématu. "Nejde jen o to, že rozhodnutí vlády prohloubí schodek důchodového účtu, ale hlavně o to, že jde o trvalé zvýšení mandatorních výdajů. Na vyšší důchody bude muset najít politická reprezentace v dalších letech zdroje i v situaci, kdy se ekonomice nebude dařit," vysvětlil. Navíc nárůst mandatorních výdajů přitom podle něj nelze odbýt poukazem na nadcházející volební rok, po němž se vládní výdaje opět stabilizují. "Volebním rokem bude totiž v příštím desetiletí každý," dodal
Ekonom Komerční banky Marek Dřímal očekává díky svému optimističtějšímu odhadu růstu ekonomiky než MF, že schodek rozpočtu bude příští rok fakticky kolem 45 miliard korun. "Oproti letošnímu vývoji, kdy předpokládáme nakonec vyrovnaný rozpočet, se však bude jednat o nezanedbatelné zhoršení vládního hospodaření. To kromě znovunastartování investic vysvětlují blížící se volby. Takzvaný politický cyklus ovlivňuje vládní hospodaření prakticky všude na světě," uvedl.
Témata: státní rozpočet, vláda, ekonomika
Související
4. září 2024 16:04
2. září 2024 22:56
1. září 2024 15:56
1. září 2024 8:13
30. listopadu 2023 9:33
