ÚS vyhověl Ignačákovi. Vazba podle něj není odůvodněná

Ignačák je obžalovaný z přípravy útoku zápalnými lahvemi na vlak převážející vojenský materiál. Anarchisté tak chtěli podle vyšetřovatelů narušit základní politickou, hospodářskou a sociální strukturu země.

Ignačákova stížnost konkrétně směřovala proti rozhodnutí vrchního soudu z 27. května. Změnil tehdy starší rozhodnutí Městského soudu v Praze a ponechal Ignačáka ve vazbě. Městský soud pak ještě vazbu znovu prodloužil v srpnu. Vrchní soud teď musí zohlednit aktuální situaci a znovu zvážit, zda má Ignačák čekat na verdikt za mřížemi.

Muž je ve vazbě kvůli obavě vyšetřovatelů z útěku a skrývání před trestním stíháním. Neúspěšně předložil písemný slib, záruku sestry a návrh, že by pravidelně docházel k probačnímu úředníkovi. Opakovaně uvedl, že nemá v úmyslu prchnout do zahraničí.

Samotná hrozba vysokého trestu podle ÚS není důvodem pro dlouhodobou vazbu v situaci, kdy existuje řada protiargumentů: Ignačák dosud nebyl trestán, před uvězněním pracoval, sestra mu nyní nabízí zázemí a bratr zaměstnání. Neumí žádný cizí jazyk a policie nezjistila dostatečné finanční krytí pro život v cizině.

Všechny tyto faktory svědčí proti útěkové vazbě, uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Nález přečetla v Ignačákově přítomnosti za přísných bezpečnostních opatření. Argumentem pro vazbu je naopak jen délka hrozícího trestu a výpověď policejního agenta, podle kterého Ignačák v minulosti naznačil, že by mohl uprchnout do Španělska.

K tomu Ústavní soud uvedl, že výpověď policejního agenta o údajném plánu útěku stěžovatele mohla být spolu s výší hrozícího trestu důvodem pro uvalení útěkové vazby na počátku trestního řízení, za podmínky, že by plán stěžovatele byl dostatečně konkrétní a výpověď důvěryhodná. Ve výpovědi policejního agenta však tato zmínka stěžovatele byla zcela obecná a nijak konkrétní.

Ignačák a další aktéři případu obžalobu odmítají, cítí se nevinní. Kauzu považují za výsledek policejní provokace. Tvrdí, že žádný útok zápalnými lahvemi neplánovali. Třem z pěti obviněných hrozí až 20 let vězení nebo výjimečný trest. Zbývající dvě ženy před soudem stanuly kvůli tomu, že o plánech skupiny věděly a nenahlásily to policii.

"Je zřejmé, že otázka, zda nedošlo k nedovolené policejní provokaci, bude předmětem zkoumání v hlavním líčení a nelze očekávat, že o ni komplexně a jednoznačně rozhodne vazební soud. Přesto nelze připustit, aby obviněná osoba byla vzata do vazby a takto podstatným způsobem bylo zasaženo do jejích základních práv, i když se stala obětí policejní provokace. I vazební soud se tedy otázkou, zda obviněný nebyl obětí policejní provokace, musí zabývat," konstatoval usoud.cz.

Ignačákova vazba je nejdelší, trvá rok a čtyři měsíce. Osm měsíců byl v cele také Petr Sova, jehož obžaloba označuje za hlavní postavu případu. Na svobodu se dostal loni kvůli justiční chybě.

Témata:  Ústavní soud ČR,  vazba