Advokát zavítal mezi uprchlíky. Pak prozradil, co viděl

Na ostrově Lesbos je asi 5700 migrantů, přitom kapacita zařízení pro uprchlíky je tam jen asi 3600 míst. V celém Řecku je nyní asi 60.000 migrantů, z toho 13.600 na řeckých ostrovech. Ty mají ale kapacitu uprchlických zařízení jen asi 13.600 osob.

Podle advokáta vypadají hot spoty tak, jak jsou zobrazovány v médiích, tedy kus plochy, který je obehnán loty s žiletkovým, s žiletkovým drátem. „Lidé jsou tam po příjezdu v detenci 25 dnů. Pokud u nich nevznikne nějaký problém, že by byli podezřelí například z terorismu nebo něco podobného, tak po 25 dnech, pokud dostanou identifikační doklad, se mohou už volně pohybovat mimo ten kemp, mimo hotspot a po ostrově," uvedl Netušil v pořadu Českého rozhlasu Dvacet minut s tím, že z ostrova vycestovat nesmí.

Ubytovaní jsou pak tito lidé podle jejich statusu, třeba muži spí ve stanech, rodiny s dětmi v kontejnerech bez klimatizace. No a ti nejzranitelnější, mezi které patří těhotné ženy, oběti mučení, ženy s dětmi, žijí v klimatizovaných kontejnerech.

Často se mluví o tom, že jsou uprchlíci z čekání frustrovaní a že pak dochází k šarvátkám. „Za dobu mého působení, tedy první dva týdny v srpnu, jsem nezaznamenal jakékoliv náznak agresivity nebo viditelné agresivity mezi migranty v táboře. Působilo to na mě dojmem, že je tam poměrně v uvozovkách přátelská atmosféra," popisuje advokát, co na místě zažil.

Připouští ale, že ne vždy je situace klidná. „Tak jako v jiných místech, kde se shromáždilo takové velké množství lidí a navíc v těch podmínkách, v tom vedru, určitě dochází ke konfliktům," uvedl s tím, že měl informace o individuálních potyčkách, ale ne o nějakých hromadných šarvátkách. „Samozřejmě měl jsem informace z ostatních táborů v Řecku, i na ostrově Lesbos, že některá etnika byla třeba v důsledku násilí donucena opustit kemp a ubytovat se mimo jeho území. Konkrétně se jednalo o skupinu jezídů, ale já konkrétně během toho mého pobytu jsem žádnou agresivitu, žádnou konkrétní potyčku na vlastní oči neviděl," vysvětluje.

Netušil také poukazuje, že vracení uprchlíků do Turecka nebo i jinam není podle mezinárodního práva přípustné. „Úmluva naprosto vylučuje, že by uprchlík, u kterého jsou důvody pro mezinárodní ochranu, mohl být vracen jednoduše tam, odkud přišel, takže takovéto vracení nenastává tedy ani v současnosti," řekl a dodal, že dohoda s Tureckem se týká spíše ekonomických migratů, kteří nemají nárok na azyl a na mezinárodní ochranu.

Připomněl také, že Turecko za bezpečnou zemi z hlediska azylu považováno není. „Samozřejmě v mnoha státech Evropské unie se uvažuje o tom, že by Turecko bylo zařazeno do seznamu bezpečných zemí, nicméně to neznamená, že by tam neúspěšný žadatel o azyl nemohl být vrácen," uvedl advokát s tím, že pokud by Turecko bylo uznáno uznáno jako bezpečná země, mohlo by to znamenat, že žadatel bude moci o azyl žádat v Turecku.

Za jeho pobytu na ostrove Lesbos podle něj také kolovaly zvěsti, že úřady odhalily náboráře Islámského státu. „Ostatní uprchlíci, kterým byly nabízeny nebo sdělovány takové informace, nebo jim bylo nabízeno, aby se přidali třeba k Islámskému státu, to okamžitě oznámili neziskovým organizacím, které tyto informace předaly jako příslušným autoritám," popisuje Netušil s tím, že tyto informace má jen z neoficiálních zdrojů.

Témata:  uprchlíci,  Řecko