Kolaps společnosti je nevyhnutelný. Mladí přistěhovalci chtějí luxusní život. Spisovatel popisuje situaci v Německu

Frýbort poskytl rozhovor Českému rozhlasu Dvojce, ve kterém mluvil třeba o tom, že kolem některých německých měst, jako je Duisburg, vznikají no-go zóny. Jde o oblasti, kde jsou jednoduché a laciné byty, kam se staří i noví přistěhovalci stěhují a kde si vytváří své enklávy.

Německo má historicky zkušenost s přistěhovalci z Turecka. „Ta první turecká generace, to byli pracovití, slušní lidé, jejich zájmem bylo vydělat si peníze a vrátit se do Turecka a tam si za ty peníze něco pořídit. V Turecku je spousta všelijakých dílniček, hospůdek a pensionů, které založila první generace," vysvětluje spisovatel s tím, že tito lidé nakonec v Německu zůstali.

Pak ale přišla další generace, které se cítí odstrčená. „Tatínkům stačilo, co si vydělají, ale ta druhá generace už vidí, že zůstává na okraji společnosti. Protože není ochotná se přizpůsobit.Turci nejsou srovnatelní s Araby. Turci nejsou žádní fanatici nebo blázni. Přesto trvají na islámu se vším, co k tomu patří," vysvětluje v rozhovoru.

Mladí Turci chtějí mercedesy a luxusní život

Poukazuje, že podle jednoho z veršů Koránu není muslim není zodpovědný za své činy, ale jedná podle vůle boží. „To znamená, že lidé s touto filozofií se nesnaží o přizpůsobení většinové společnosti, nesnaží se o získání nějaké vyšší kvalifikace, i když jsou samozřejmě výjimky. Nesnaží se příliš ani o ovládnutí jazyka, protože proč by to dělali, když to za ně stejně vyřídí bůh," vysvětluje, proč se někteří odmítají integrovat.

Zatímco první generace Tůrku podle něj přišla z bídy a měla možnost se uplatnit, protože lidé nehledali vysoká postavení, nové generaci to nestačí. „Ona by chtěla mercedesy a luxusní život, na který kouká v televizi. Zlobí se a cítí se ukřivděná, že to jaksi se nedaří," myslí si.

Poukazuje přitom, že západní hodnoty je možné mezi ně implantovat jen výjimečně a velmi pomalu. „ V Evropě je to tak, že muslimští radikálové tvoří jen malou menšinu. Ale ono to bylo v dějinách vždycky tak, že vývoj určovaly radikální menšiny, ne mlčící většina. To je to nebezpečí. Němci taky nebyli všichni nacisti. A i když byli třeba v nacistické partaji, tak se tak neprojevovali. Zrovna tak Rusové nebyli všichni v KGB. Ale stačí radikální malá menšina, proti které není výrazná opozice," varuje Frýbort.

Korán by se měl rozdávat zdarma

Podle něj se s tím prostě nedá nic dělat, jen vše hlídat. „Nepřevrátíte je, nepřesvědčíte," tvrdí. Němci podle něj jen neradi vybočují z mainstreamu a proto dlouho trvá než se otevřeně postaví proti nějakým očividným nesmyslům. Snahy zavést ve škole výuku islámu, jak navrhují třeba evangelíci, pak považuje za další „korektnost".

„Je to pořád představa, že my na školách zavedeme vyučování islámu a oni zase budou mít pochopení pro nás. Ne. My vyklidíme kus pole, které oni obsadí. I když pravda, na druhé straně i tady v Česku a ještě spíš v Německu, chybí skutečná znalost islámu. Byl bych pro rozdávání koránu zdarma. A novináři, lidé, kteří mají určitý vliv na vytváření veřejného mínění, by měli korán povinně studovat," říká spisovatel.

Lidé podle něj sice prchají ze zemí rozvrácených jejich vlastním způsobem myšlení a jejich vlastní ideologií, přitom si ale tu ideologii berou s sebou. Islám je přitom podle něj nauka, která ustrnula v sedmém století. Způsobem myšlení, přístupem k životu, který samozřejmě v tomto technickém, vědou ovládaném věku nemůže obstát. V jedné ze svých knih islámskou moc reprezentoval jako její postupný rozklad.

„Ale teď vidím, že ono to jde mnohem rychleji. Uprchlické proudy jsou právě svědectvím rozkladu, že v zemích jako Sýrie, Irák, Libye, Somálsko, Súdán, už to dospělo k rozkladu státních funkcí a lidé se sebrali a utíkají pryč. Nepředpokládal jsem, že to půjde tak rychle," přiznal.

Bude mít západní společnost dost energie, aby vše překonala?

Doufá, že v budoucnu přijde jakási katarze, ještě před ní ale podle jeho názoru přijde obrovský kolaps. „Už z té jednoduché příčiny, že porodnost lidstva dosáhla takového stupně, kde už je to nevratné. Nigérie má 200 milionů obyvatel, Egypt 90 milionů obyvatel. Země, které ještě na konci koloniální epochy měly dva nebo tři miliony obyvatelstva, dneska jich mají 30 milionů. To už se nedá zabrzdit. Čili měli bychom si, i když je to sobecké, hledět toho, abychom přežili alespoň my, protože tam je to ztracený," varuje.

Tento proces už podle něj pomalu začal. „Uprchlické masy tady jsou. Těch se nezbavíme. Čili budeme žít s dvojí společností. Teď jde o to, jestli si západní společnost dokáže svoji pozici uhájit i v případě, že se ocitne v menšině. Považuju celkem za možné, že za 10 let bude v evropských zemích dvojí společnost," uvedl s tím, že země jako Německo, Švédsko, Francie nebo Itálie bude mít dvojí společnost. „A je dost možné, že ten cizí prvek početně převládne. Otázkou zůstává, jestli bude mít západní společnost dost energie na to, aby i v tom případě byla určujícím prvkem," dodává.

Témata:  Německo,  uprchlíci