Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kterým politikům lidé věří nejvíce a komu naopak vůbec? Průzkum ukázal zajímavé informace

Andrej Babiš /ANO/
Andrej Babiš /ANO/
Foto: Halin Selasicz / INCORP images

Praha - Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu AV ČR v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména třiceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a také vybraní místopředsedové a předsedové poslaneckých klubů.

Mezi zkoumanými představiteli politických stran zdaleka nejvyšší důvěře se těší předseda hnutí ANO a současný ministr financí Andrej Babiš, jemuž důvěru v šetření vyjádřilo 46 % dotázaných, stejně jako nedůvěru. Tím se stal zároveň jedním z mála zkoumaných představitelů politických stran, u něhož nedůvěra nepřevážila nad podílem důvěry.

Na druhém místě z hlediska výše podílu důvěry se umístil předseda ČSSD a premiér vlády Bohuslav Sobotka, jemuž důvěřuje třetina (34 %) občanů, zatímco více než polovina (54 %) mu nedůvěřuje, uvedl soc.cas.cz.

S malým odstupem za ním a s navzájem srovnatelnými podíly důvěry následují místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (30 % důvěřuje, 51 % nedůvěřuje), předseda hnutí SPD Tomio Okamura (29 % : 59 %), místopředsedkyně KDU-ČSL Zuzana Roithová (27 % : 31 %), předseda KDU-ČSL a místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (27 % : 49 %) a místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (27 % : 30 %).

S podíly důvěry na úrovni mezi jednou pětinou a jednou čtvrtinou za nimi skončili 1. místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka (24 % : 31 %), statutární místopředseda ČSSD a ministr vnitra Milan Chovanec (23 % : 54 %), předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip (22 % : 49 %) a místopředseda ČSSD a předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (21 % : 22 %).

S necelou pětinou důvěřujících pak následují místopředseda KSČM Jiří Dolejš (18 % : 46 %), místopředseda TOP 09 Leoš Heger (18 % : 38 %) a místopředseda hnutí ANO a předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek (17 % : 31 %).

Desetina nebo jen o málo více než desetina dotázaných důvěřuje předsedovi ODS Petru Fialovi (14 % : 49 %), místopředsedkyni hnutí ANO a místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Jaroslavě Jermanové (13 % : 24 %), předsedovi poslaneckého klubu KSČM Pavlu Kováčikovi (12 % : 29 %), předsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi (11 % : 81 %) a předsedovi poslaneckého klubu ODS Zbyňku Stanjurovi (10 % : 36 %).

S méně než desetinou důvěřujících při vždy o něco vyšším podílu nedůvěry, ale zejména při výrazně nadpolovičním podílu těch, kdo tyto představitele politických stran vůbec neznají, skončili místopředsedkyně ČSSD Lenka Teska Arnoštová (7 % : 14 %), místopředseda KDU-ČSL a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (7 % : 20 %), místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová (7 % : 23 %), místopředseda hnutí ANO Petr Vokřál (6 % : 15 %), 1. místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek (6 % : 20 %), místopředseda ODS Martin Kupka (5 % : 15 %), předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák (5 % : 15 %), místopředseda KDU-ČSL a předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola (4 % : 15 %), předseda hnutí Úsvit – Národní koalice Miroslav Lidinský (4 % : 13 %), místopředseda hnutí ANO Jan Volný (3 % : 13 %) a 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija (3 % : 19 %).

Témata:  průzkumy Andrej Babiš politici

Související

Aktuálně se děje

3. července 2025 18:50

Nebude to jen 1,5 °C. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, bojí se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy