Německá sídliště se změnila v ghetta. Obývají je tisíce migrantů

Cílek poukázal, že přestože se na velká sídliště lidé často dívají pohrdavě, mají pro ně někteří slabost a neumí si představit, že by žili jinde. Na druhou stranu ale poukazuje, že tam část lidí kvůli svým příjmům nemám možnost a na sídlišti musí zůstat.

V souvislosti s otázkou bydlení pak zmínil, že až 80 nebo 90 procent přichází uprchlíků přichází do měst. V Německu podle něj vznikají čtvrtě, které jsou odlišné. „Je to město ve městě, jsou tam trošku jiná pravidla. A v mnoha německých městských čtvrtích ten počet těch uprchlíků dosahuje třicet až čtyřicet procent a bude pravděpodobně růst, což je podle mého názoru nezvladatelná situace tvorby toho ghetta. Zároveň Němci, který tam žili předtím, odcházejí," vysvětluje geolog.

Moderátorka Zita Senková pak citovala konkrétní údaje o situaci v Německu. „Mezi ty nejhorší čtvrtě patří v Duisburgu Marxloh. Tam šedesát šest procent obyvatel té čtvrtě tvoří Rumuni a Bulhaři a klany Libanonců. Je tam dvacetiprocentní nezaměstnanost, třetina pobírá takzvaný příspěvek v dlouhodobé nezaměstnanosti Hartz IV. A byli tam ubytováni i uprchlíci, protože jsou tam prázdné byty. Pak je katastrofální část východní město Pforzheim. Tam je 7,5 tisíc lidí převážně tureckého a ruského původu. To jsou ale ti vlastně dávní přistěhovalci. Dvanáct procent lidí bez práce, k nim přibylo 800 utečenců loni. Nechvalně proslulá v Berlíně Neukölln 328 tisíc obyvatel, z nichž 80 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných, na příspěvcích. 41 procent není německého původu, 12 procent nemá práci," citovala moderátorka, kterou zajímalo, proč tedy úřady do těchto oblastí stěhují uprchlíky, když už tam problémy dlouhodobě jsou.

Právě to je podle Cílka klíčová otázka. Připomněl třeba, že v Rakousku současný imigrační problém počítá s rozmístěním uprchlíků do malých měst a obcí, aby taková ghetta nevznikala. „Ukazuje se, že uprchlíci prakticky nikdy nejdou na venkov, protože většinou přicházejí z měst, venkov většinou nemají rádi, ani neumí se tam pořádně pohybovat. Já se tomu nedivím. Na Blízkém východě je propast mezi městem a venkovem obrovská. Ale oni tam mají kamarády, mají tam rodinu. To znamená, že i kdybychom tomu zabránili sílou nebo úředně, tenhle proces shlukování rodin a etnik bude dál pokračovat," varoval.

Německo se podle něj zřejmě snaží situaci co nejrychleji vyřešit a dostat uprchlíky pryč z dočasného ubytování. „Mimochodem Finové nabídli pěkný alternativní modely. Ve Finsku nemůžete přespávat pod stanem v zimě. Takže udělají dřevěná městečka, které si budou dělat sami emigranti a to dřevěné městečko začne tím, že si uděláte střechu. Ta střecha vypadá jak stan a když ji zabedníte z obou stran, můžete pod ní bydlet jako pod stanem. Pak uděláte přízemí a střechu na to vyzvednete. A když máte dost peněz nebo když je ta rodina velká, tak přistavíte ještě jedno patro nebo zdvojnásobíte ten domek a vytvoříte něco jako dřevěnou vesnici," popisuje s tím, že Finové dokonce počítají s tím, že udělají čtvrtě, které se budou podobat takovým těm arabským medínám – tedy příbytkům s plochými střechami a malinkatý náměstíčka a schodiště a uličky a slibují si od toho, že to může být nejživější a nejzajímavější část jako finských měst.

Témata:  Václav Cílek,  uprchlíci,  Německo