V zemědělství by mohlo vzniknout 42.000 míst, tvrdí Jurečka. Má to ale háček

Podle Jurečky stát ročně na daních a sociálním a zdravotním pojištění teoreticky tratí přibližně sedm miliard korun.

Jde prý však pouze o teoretickou sumu, které není možné dosáhnout. Češi by však mohli ekonomice pomoci nákupem českých potravin. „Není to otázka regionálního patriotismu, ale chci ukázat, že to má i hospodářské a sociální dopady," vysvětluje ministr.

Počet zaměstnanců v zemědělství se však naopak stále snižuje, i když se propad zastavuje. Loni se podle údajů ministerstva jejich počet meziročně snížil o 1,2 procenta na 100.900 pracovníků. Více než polovina z nich je ve věku nad 45 let. Zpracovatelské firmy nyní naopak zaměstnance, kteří by měli zájem pracovat v zemědělství a v navazujících oborech, hledají. Na druhou stranu zemědělci v prvovýrobě se bojí propouštění a zavírání chovů kvůli cenové krizi v sektoru mléka a vepřového masa.

Zvýšení soběstačnosti v komoditách, které se v zemi mohou vyrobit, by mohlo mít podle ministra také stabilizační charakter pro období případné krize. „Žijeme ve velice dobrém období, ale řekněme si na rovinu, jakmile přijde jakákoliv krize, tak si nemusím koupit auto čtyři roky a budu čtyři roky jezdit s tím stávajícím. A ten dopad na automobilový průmysl bude obrovský. Ale to, že se každý den musím vstát a najíst se, to je konstanta," dodal Jurečka.

Rezort se aktuálně snaží dát prodeji českých potravin jasnější pravidla. Od nového roku podle již schválené novely zákona o potravinách budou mít výrobci zakázáno označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nejsou potraviny vyrobené v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75 procent.

Témata:  Marian Jurečka ,  Ministerstvo zemědělství České republiky,  zemědělci