Praha - Máme konec října, tradičně tedy končí letní čas. V neděli ve tři hodiny ráno si posuneme hodinky zpět na 02:00, můžeme si tak o hodinu déle pospat. Střídání letního a zimního času ve společnosti vyvolává diskuse, zda jsou změny zdravotně bezpečné a zda vůbec jsou k něčemu dobré.
Česko stejně jako většina dalších evropských zemí tím jako každoročně opustí na pět měsíců letní čas a vrátí se k času astronomickému.
Změna času se promítne do jízdních řádů vlaků a autobusů, jde převážně o mezinárodní spoje. Pokud by nezůstaly stát ve stanicích, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve. Změna se dotkne 11 nočních dálkových vlaků Českých drah, regionálních ne. Na odjezd podle nového času počkají také noční vlaky RegioJetu na cestě mezi Prahou a Košicemi. Přestávku na cestě budou mít také noční autobusy RegioJetu mířící do Prahy z Amsterodamu, Janova, Budapešti, Vídně a Košic a linky z Prahy do Košic a Vídně.
Letní čas obecně platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco v Asii a Africe spíše neplatí. Z velkých zemí jej v roce 1992 zrušili v Číně a v roce 2011 v Rusku (zde se pak v říjnu 2014 vrátili k zimnímu času).
Naposledy o zrušení střídání letního a zimního času hovořili lidovci. V říjnu ale vláda schválila nařízení, podle kterého bude letní čas zaveden i v příštích pěti letech.
Nejzarytějším českým odpůrcem letního času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Jeho následovníkem je senátor Petr Šilar (KDU-ČSL), který v rámci evropské iniciativy chce letní čas zrušit. Šilar letos senátní křeslo obhájil, mandát tak má do roku 2022.
Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si zejména starší lidé a děti zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív. Evropská komise připustila, že podle některých studií byl zjištěn určitý vliv na spánek a přirozený biorytmus člověka během čtyř dnů po změně času. Z těchto studií prý ale nelze vyvodit závěry pro celou populaci.
Energetikové dávají odpůrcům letního času za pravdu. Střídání letního a zimního času se projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí. Analytik České spořitelny Michal Skořepa nedávno vypočetl, že roční úspora elektřiny díky posunu času vychází v Česku na zhruba 30 milionů korun, což je řádově necelá tisícina procenta HDP.
Témata: změna času
Související
29. března 2026 10:14
28. března 2026 10:54
27. března 2026 15:51
24. března 2026 14:56
15. března 2026 16:16
25. října 2025 9:47
