Praha - Česko opustí na pět měsíců letní čas a vrátí se k času zimnímu, tedy astronomickému. V noci na neděli 30. října si pospíme o hodinu déle, ručička se ve 03:00 vrátí na 02:00.
Letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco v Asii a Africe spíše neplatí. V Evropě letní čas kromě Ruska neplatí v Bělorusku a na Islandu. Češi si začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979. Do roku 1995 letní i zimní čas trvaly šest měsíců, poté se Česko srovnalo s EU a letní doba se prodloužila na sedm měsíců.
Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Energetikové však dávají odpůrcům letního času za pravdu. Střídání letního a zimního času se projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí.
Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si lidé, zejména starší lidé a děti, zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív.
"Ustálení jednotného času po celý rok by mohlo předcházet rizikovým situacím, k nimž může docházet, když tělo bojuje, aby se vyrovnalo s tak intenzivním zákrokem," řekla Denisa Janečková, vedoucí pracovní skupiny pro chronotypy a spánkové zvyklosti Národního ústavu duševního zdraví. "Problém nastává ve chvíli, kdy lidé s vyhraněným chronotypem jsou nuceni vstávat v době, kdy na to není jejich tělo připraveno," podotkla. V současné společnosti nastavené na časné vstávání do školy a do práce jsou ohroženy "sovy". Tito lidé nemohou večer včas usnout, i když se snaží sebevíc.
Témata: změna času, zdraví
Související
26. října 2024 18:38
25. října 2024 19:58
25. října 2024 11:59
24. října 2024 9:56
22. října 2024 19:52
22. října 2024 18:56
