Bojím se ozbrojeného konfliktu v Evropě, přiznal Horáček. A pak dodal..

Horáček poskytl rozhovor serveru Novinky.cz, pro který vysvětloval mimo jiné svůj postoj k armádě. S nově zvoleným americkém prezidentem Donaldem Trumpem se prý shodne v tom, že členské státy NATO mají být akceschopné a mají mít bojeschopné armády a platit odpovídající podíl ze svého HDP, tedy slíbená dvě procenta.

Myšlenku evropské armády prý ale pokládá spíše za „hru politiků". „Obávám se, že evropská armáda nikdy nebude. Těch překážek je příliš mnoho. Některé země mají přímo v ústavě, že se smějí podílet na vojenských akcích pouze poté, co k tomu dostanou mandát od parlamentu," připomíná. Mluvil však prý s odborníky a na základě těchto debat se domnívá, že by Evropa měla vytvořit akceschopnou sílu policejního typu. „Protože my nepotřebujeme tanky a rakety na lidi, kteří přicházejí do EU. Ale spíš policejní síly, které mají jiné kompetence a trénink," vysvětluje.

Ozbrojeného konfliktu v Evropě se sice obává, ale bránit by nás prý neměla evropská armáda. „Jsme členy Severoatlantického paktu, a ten má článek o tom, že když je jakýkoliv člen paktu ohrožen či napaden, ostatní mu musí přijít na pomoc. Rád bych viděl naši armádu, aby důstojně plnila svůj závazek," uvedl s tím, že by se měla zvýšit bojeschopnost české armády.

Řeč přišla i na téma uprchlíků. Horáček přiznává, že kvóty principiálně odmítá. „Řeší následek, a ne příčinu, a samy o sobě vyzývají k příchodu dalších lidí. Myslím, že i politicky je to neprůchodné a nikdy se to nestane. Druhá věc ale je, že v pohybu je nejméně 60 miliónů lidí z různých zemí a z různého důvodu. Nicméně myslím, že ti legendární černí bojovníci s mobily nejsou hlavní proud," myslí si.

Řada lidí podle něj utíká kvůli tomu, že byly jejich země zasaženy válkou. „V této chvíli ruské síly bombardují Aleppo, kde před několika lety žily tři milióny obyvatel a dnes 200 až 300 tisíc lidí. Ti lidé musí někam utéct. Mnozí z nich skončí v táborech v Jordánsku, Turecku. V Libanonu, který je menší než Morava, jsou dva milióny uprchlíků. Důležité je, aby tábory, ve kterých jsou, byly hygienicky vybavené," říká.

Za nejdůležitější však považuje, aby v těchto táborech byly školy, které jsou pro budoucnost uprchlíků důležitější než cokoliv jiného. „Řeknu to cynicky: nejlevnější a nejefektivnější bude, jestliže pomůžeme tam, uděláme třeba školy v táborech. Ošetřit děti třeba u nás v nemocnicích, ale potom je poslat zpět rodičům do jejich kultury," nastiňuje svůj pohled prezidentský kandidát. Zároveň prý ale odmítá masový příliv migrantů do Evropy. „Problém je právě ta masivnost. V tom se skryje kdekdo. V tom se skutečně mohou skrýt i islamisté, kteří by zde pak páchali teroristická zvěrstva. Masivně v žádném případě," má jasno.

Válka s Ruskem? My chceme mír, ale něco dělat musíme

Už dříve Horáček umínil, že by si mezi svými poradci uměl představit bývalou diplomatku Magdu Vášáryovou. Ta však nechuť přijímat uprchlíky kritizuje a tvrdí, že Čechům nerozumí. „Já jsem uvedl jméno paní Vášáryové a několika dalších jako jména lidí, z jejichž okruhu bych si případně někdy vybíral ty, kteří by mi radili v určitých otázkách. S paní Vášáryovou jsem mluvil několikrát a ona je expertka na Visegrádskou čtyřku, kterou jako diplomatka spoluzakládala. A tam mi může poradit," ujasňuje Horáček.

V otázce vztahů s Ruskem říká, že není možné připustit, aby si jakákoli velmoc brala území jiných států. „To není možné. Co proti tomu udělat? Máme bojovat s Ruskem? To si nepřejeme, hrozíme se války, chceme mír. Ale něco udělat musíme. A to nejmenší, co jsme mohli udělat, bylo uvalit na Ruskou federaci obchodní sankce. Je to nezbytné pro naši sebedůvěru, sebeúctu a akceschopnost. Jsem pro to, aby se dále dodržovaly sankce, dokud nepominou důvody, pro které byly uvaleny," uvedl.

Několika slovy se zastavil také u ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. „Pro pana Babiše jako pro každého platí, že může nejen volit, ale i být volen. To bychom mu to měli zakazovat? Kde jsou zákonné normy, které by vytyčovaly půdorys toho, kdy může člověk kandidovat a kdy ne? Když má člověk více než miliardu, tak už nemůže? Nebo když má noviny a drůbežárny?" nechápe Horáček, který také podniká. Vždy je podle něj divé, pokud je něco schvalováno proti jednomu člověku, uvedl s odkazem na Lex Babiš.

Pokud by se stal prezidentem, přiznává, že by nejmenoval vládu, na které by se podíleli komunisté. „Prezident má podle ústavy právo jmenovat premiérem, koho jenom chce. Stalo se to už, zaznamenali jsme pana premiéra Rusnoka, kterého nechtěl nikdo jiný, jen prezident. Je dobrá zvyklost, že se sestavením vlády pověřuje předseda vítězné strany. Musí být schopen dát dohromady vládu a většinu ve Sněmovně. Potom však přijde na řadu prezident. Ten může říct: prosím pěkně, vy tam máte komunisty? Tak to ne, to je má podmínka. Udělejte to jinak," rázně říká Horáček.

Témata:  Michal Horáček,  prezident ČR