reklama

Vánoce se slaví zejména v Evropě, Americe, Austrálii, Africe a částečně i v Asii.

V Česku a v dalších zemích s převládající římskokatolickou tradicí začíná oslava Vánoc na Štědrý den - 24. prosince; slavnost Narození Páně pak připadá na 25. prosince. Ve většině západních zemí (USA nebo Velká Británie) se dárky rozbalují 25. prosince ráno, pravoslavné země (Řecko, Rumunsko či Rusko) slaví 6. a 7. ledna.

Jedním ze symbolů Vánoc je stromek, který míval ochranitelskou funkci. Tradice jeho zdobení pochází z Německa, jedna z prvních zpráv o ozdobeném a osvětleném stromku je v brémské kronice z roku 1570. V afrických zemích lidé často zdobí palmy.

S rozdáváním dárků je spjata celá řada postav. Patří mezi ně zejména svatý Mikuláš (Saint Nicholas) a osoby od něj odvozované: angloamerický Santa Claus, francouzský Père Noël, irský a portugalský Father Christmas (Otec Vánoc), nizozemský Sinterklaas či německý Weihnachtsmann.

Ve střední Evropě, v jižním Tyrolsku, jižním Německu, Rakousku, Lichtenštejnsku a ve Švýcarsku pak rozdává dárky Christkind čili v češtině Ježíšek (ve slovenštině Ježiško a v maďarštině Jézuska). V Rusku obdarovává Děda Mráz, ve Finsku Joulupukki, ve Švédsku Jultomten (Vánoční muž), v Norsku zase dědeček Julenissen. Řecké děti dostávají dárky od svatého Basila na Nový rok, v Itálii naděluje Babbo Natale, v Turecku Noel Baba a v Polsku svatý Mikolaj.

Zatímco v Česku, Rakousku či Polsku patří mezi tradiční jídla kapr, v mnoha zemích dominuje vánoční tabuli nadívaný krocan. V severských zemích je pak oblíbeným pokrmem šunka či různé pečeně, ve Francii vítězí husí játra a quiche - slaný koláč se šunkou a vejci. Někde se ale servírují i bezmasá jídla, například v Bulharsku či na Ukrajině.

Nejznámějším dezertem je zřejmě anglický vánoční puding s alkoholem, ve Francii mají pamlsek zvaný buche neboli poleno (dezert na způsob rolády).

K vánočním tradicím patří rovněž rozvěšování jmelí, které je považováno za rostlinu pomáhající proti bleskům, nemoci a čarodějné moci.

První jesle údajně posvětil při vánoční mši již v roce 354 papež Liberius. Jiná legenda říká, že jesličky poprvé vytvořil o Vánocích v roce 1223 svatý František z Assisi.

Nejslavnější vánoční písní je skladba Tichá noc, o jejíž rozšířenosti svědčí fakt, že se na Štědrý večer zpívá přibližně ve 230 jazycích, mezi jinými rovněž v samoánštině. Svou premiéru měla v roce 1818 v salzburském Oberndorfu; autorem textu byl místní farář Josef Mohr, nápěv složil Franz Xaver Gruber.