Ústavní stížnost kvůli Opočnu mluví o možné rasové perzekuci rodu Colloredo-Mansfeld

Zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali v roce 1942 nacisté. V roce 1945 byl Colloredo-Mansfeld označen za osobu německé národnosti a stejný majetek mu měl být zkonfiskován podruhé, tentokrát na základě prezidentského dekretu. V roce 1948 bylo rozhodnutí o druhé konfiskaci prohlášeno za neplatné, zámek měl být vrácen. Stát však již majetek v poúnorové situaci původnímu vlastníkovi nevydal.

Spor o vydání trvá od roku 1991. Justice památku loni v dubnu pravomocně přiřkla státu, v únoru verdikt potvrdil Nejvyšší soud (NS). Podle advokáta Jakuba Fröhlicha odmítl dovolání s odůvodněním, že není oprávněn přezkoumat skutkové závěry nižších soudů, konkrétně povědomí okupačních orgánů o židovských předcích rodiny.

Odvolací soud uznal za prokázáno, že matka Josefa Colloredo-Mansfelda byla Židovkou dle norimberských zákonů. Avšak shledal nepravděpodobným, že by říšským úřadům byla informace o židovských předcích vůbec známa, stojí v usnesení NS. Důvody konfiskace byly podle verdiktu spíše politické, nacisté Colloredo-Mansfeldy pokládali za "rod ve smyslu rakousko-monarchistickém, jehož mladší členové se hlásí k české národnosti".

S tím nesouhlasí Kristina Colloredo-Mansfeldová, která v ústavní stížnosti mimo jiné namítá, že matce Josefa Colloredo-Mansfelda byl majetek ve Francii konfiskován jako Židovce. Kontakt s matkou rodině vytýká i zpráva nacistické Bezpečnostní služby, stejně jako údajně pozitivní vztah k židovství. Odvolací soud podle stížnosti patřičně nezohlednil všechny předložené důkazy, ty nové pak podle Fröhlicha neposoudil v souvislosti s dříve doplněnými.

Stížnost také poukazuje na rozpor jednotlivých nálezů ÚS co do výkladu pojmu rasové persekuce a také na rozpor s Mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace. I přes tento rozpor má ale Kristina Colloredo-Mansfeldová za to, že podmínka rasové perzekuce je splněna i dle nejpřísnějšího výkladu rasové perzekuce, podle kterého k naplnění podmínky restitučního zákona nepostačuje národnostní perzekuce, ale vyžaduje se, aby perzekuce byla alespoň částečně motivována i protižidovsky, uvedl Fröhlich.

Témata:  Zámek Opočno,  Ústavní soud ČR,  restituce