Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spolek na ochranu zájmů restituentů chce omezit dopady restituční tečky

Zemědělství, ilustrační fotografie
Zemědělství, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Praha - Spolek na ochranu zájmů restituentů chce omezit dopady takzvané restituční tečky, podle níž by stát od července 2018 už nevydával za zemědělskou půdu vyvlastněnou za komunistického režimu náhradní pozemky. To se dotkne více než 45.000 osob.

"Stát způsobil v letech 1948 a následujících dramatické křivdy, ty vznikaly zejména zestátňováním v podobě vyvlastňování půdy," řekl předseda spolku Petr Fišer.

Po skončení komunistického režimu stát přijal restituční zákony, které měly následky vyvlastnění zmírnit. "Nyní přichází stát s třetím aktem, a to je restituční tečka, kdy stát říká: To co jsem deklaroval v zákoně v roce 1991, už nebude platit," řekl Fišer.

Na základě restituční tečky už nebude stát vydávat ani původní pozemky, ani náhradní místo těch, které vydat nelze. Bude poskytovat pouze finanční odškodnění, jehož výši ale zákon nestanovuje. "Je možné, že finanční náhrada bude poskytnuta v cenách roku 1990," varoval zástupce spolku Marek Hlaváč.

"Nejlepším řešením je zrušení restituční tečky. Nebude-li to možné, pak v úvahu přichází doplnění zákona přechodnými ustanoveními, kde se stanoví podle jednotlivých fází řízení případů, na jaké z nich se tečka nevztahuje," řekl Fišer. O situaci bude spolek jednat s novou vládou, která vzejde z říjnových voleb.

Témata:  restituce zákony pozemky zemědělci

Aktuálně se děje

19. května 2024 18:28

Vyšetřování atentátu na Fica pokračuje. Ministr promluvil o další verzi

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy