Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Za odkup vepřína v Letech stát zaplatí 450 milionů, ukázala odtajněná smlouva

Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Praha - Za odkoupení vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, stát zaplatí zhruba 450 milionů včetně daně z přidané hodnoty. Podle místopředsedy představenstva společnosti AGPI Jana Čecha by smlouva měla být podepsána příští týden, konkrétní datum zatím není.

Přesně stát podle ministerstva kultury zaplatí 450,814.796 korun včetně DPH, 372,574.380 korun bez DPH. Smlouvu o odkupu dnes odtajnila vláda. Koupi schválila už v srpnu. "Já jsem velice rád, že se ta věc konečně vyřešila, protože to trvalo opravdu dlouho a už se s tím muselo něco udělat i na základě mezinárodních odezev. Ale předpokládal jsem, že ta cena bude respektovat soudní odhad, což se nestalo," řekl ministr financí Ivan Pilný (ANO). Odhad se podle něj pohyboval kolem 200 milionů, proto v srpnu pro uzavření smlouvy nehlasoval.

"Po dvaceti letech se podařilo vyrovnat se s touto zátěží minulosti a za to jsem velmi rád. Podle mého názoru je to korektně vyjednaná částka, která odpovídá všem parametrům," řekl ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Dohodnutá suma je podle něj vyšší než odhad i z toho důvodu, že zahrnuje i veřejný zájem na odkupu vepřína. Herman podotkl, že firma AGPI neměla důvod svůj areál prodávat a stát ji musel přesvědčit.

"Odůvodnění, že jde o veřejný zájem, mi úplně nesedí, protože tady jde především o veřejné peníze. A já si myslím, že pan ministr kultury by je dokázal utratit jiným způsobem než dávat bonifikaci někomu, kdo si postavil prasečák na místě, kde nikdy stát neměl," oponoval Pilný.

"Při každém obchodu jsou dvě strany a musí se hledat kompromis. Ten, kdo prodává, chce cenu co největší, ten, kdo kupuje, co nejmenší. Stát, respektive zaměstnanci ministerstva kultury byli při vyjednávání přísní a nakonec jsme se dohodli po delších jednáních na nějaké metodě a došli jsme k této ceně," řekl Čech.

Chov, kde je ve 13 halách 13.000 prasat, začne firma příští týden utlumovat. Provoz bez zvířat a zaměstnanců předá AGPI státu na konci března 2018. Jestli chov obnoví jinde, zatím firma nerozhodla.

Podle dřívějšího vyjádření ministerstva kultury by po podpisu kupní smlouvy následovala demolice výkrmny, asanace prostoru, zpracování projektové dokumentace k památníku a jeho výstavba. Úprava areálu je záležitostí dalších let.

V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů korun. Prezident Miloš Zeman před několika měsíci uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.

Témata:  koncentrační tábor Lety vláda Daniel Herman

Aktuálně se děje

16. května 2024 8:46

Fico je po operaci stabilizovaný, tvrdí úřady. Bojuje o život, píší média

Slovenský premiér Robert Fico je středečním atentátu nadále hospitalizován v nemocnici v v Banské Bystrici. Informace o jeho zdravotním stavu se ale rozcházejí. Televize Markíza dnes ráno uvedla, že je po několikahodinové operaci stále v ohrožení života. Podle prohlášení místopředsedy vlády Tomáše Taraby a státního tajemníka Filipa Kuffy je ale Ficův stav stabilizovaný.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Petr Pavel

Pavel vyzval k podpoře Ukrajiny i hledání konce války

Petr Pavel trvá na pokračování vojenské i jiné podpory Ukrajiny, zároveň je podle něj třeba hledat řešení, které by vedlo ke konci války s Ruskem. Prezident tak dal do kontextu své vyjádření pro jednu ze zahraničních zpravodajských televizí. Jakékoliv budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodala hlava státu.