Kulturní šok? Afričanka se přestěhovala do Česka, teď popisuje, jak se tady žije + VIDEO

„Popisuji to z africké perspektivy, takže pokud jste z Evropy nebo Ameriky, nemusí to pro vás být takový šok, ale věřím, že se mnou souhlasíte, pokud jste z Afriky,“ vysvětluje v popisku k videu dívka. Titi také zdůrazňuje, že nechce popisovat věci týkající se jazyka, jídla nebo těch obecných věcí, se kterými se potýká každý, kdo se stěhuje do jiné země.

„První věc, která mě šokovala, bylo, že se lidé venku líbají – obzvláště teenageři,“ popisuje s tím, že nejde jen o polibek na uvítanou nebo rozloučenou. „Bylo to vášnivé líbání a mazlení,“ popisuje. V její zemi si prý nikdo netroufne nic takového dělat. Pokud se lidé chtějí líbat, prostě jdou domů a nedělají to na veřejnosti. „A to mě opravdu hodně šokovalo. Hodně malé dívky a chlapci tyhle věci dělají venku a nikdo jim neřekne, aby přestali,“ říká. Podobně to prý vidí i další její afričtí přátelé. Dodává ale, že si na to už zvykla.

Za druhou „opravdu šokující věc“ pak označuje pití. „Pane bože, nevěděla jsem, že lidé mohou pít tak moc. Česká republika produkuje hodně piva. A lidé ho také hodně vypijí. V mojí zemi se tolik nepije. Ale když jsem přišla sem, bylo to tu normální, všichni pijí,“ vzpomíná Titi.

Překvapená prý byla třeba tím, kolik piva dokáže jeden člověk vypít. „Pamatuju si, že když jsem poprvé přijela, šla jsem s kamarádkou do hospody a pivo mi moc nechutnalo, takže jsem ho nepila. Vlastně ani nemám moc ráda alkohol, většinou vypiju jednu skleničku vína a můžu jít,“ vypráví mladá Afričanka. V hospodě se ale setkala s dalšími dvěma kamarády její kamarádky. „Já jsem si dala kofolu, ona si dala dvě piva,“ popisuje. Další dva kamarádi ale na lístku dohromady měli 35 piv. „A byly to půllitry!“ říká nevěřícně Titi.

Další, co ji zarazilo, je fakt, že ve všech restauracích je pivo levnější než voda. „Jak může být pivo levnější než voda? Pokaždé v restauraci platím víc, protože piju hodně koktejlů nebo kolu. Ale už jsem si na to zvykla, vím, že Češi mají opravdu rádi pivo,“ posteskla si.

Zároveň ji prý zarazilo, kolik lidí tu kouří. A že je možné na každém rohu potkat teenagery s cigaretou. V její zemi se prý sice také kouří, je to ale jedna z těch věcí, které lidé dělají v soukromí. „Pokud chce někdo kouřit, je lepší nekouřit venku, ale uvnitř, kde vás nikdo neuvidí, protože existuje jisté stigma, které ulpívá na lidech, kteří kouří,“ popisuje dívka z Ghany.

„Šokovalo mě také, že matky dělají úplně všechno. Když přijdete k nim domů, matky perou, žehlí, zametají, vaří. Prostě dělají skoro všechnu práci, Když jsem chodila do školy, pamatuju si, jak mi kamarádka ze školy říkala, že jede na víkend domů a že jí maminka vypere a že zase v pondělí přijede. A já se divila – tvoje matka bude prát tvoje oblečení? V Ghaně a všude v Africe to takhle nefunguje. U nás perete svoje oblečení, perete oblečení vašich rodičů, žehlíte i pro ně. Matky pro vás nedělají nic,“ vysvětluje s tím, že jakmile děti vyrůstají, začínají třeba i vařit. Není proto neobvyklé, že ve třinácti nebo čtrnácti už vaří pro celou rodinu. „Šokovalo mě, že někdo, komu je 20 let, jede domů a jejich matka jim vaří. No, to je možná ještě normální. Ale že jim taky pere a žehlí. To mě hodně překvapilo,“ přiznává.

Pak se opět vrátila k hospodám. „Překvapilo mě, že lidé platí sami za sebe. Byla jsem trochu překvapená, ale v dobrém. Protože když v Ghaně někam s někým jdete, očekáváte, že za něj budete platit – především když jde muž se ženou na oběd nebo někam ven, muž chce ukázat, že je muž a vše platí. A ženy se často zdráhají a moc se jim to nelíbí. Ale tady platí každý sám za sebe. Když jsem to říkala mému bratrovi, moc se mu to líbilo, protože i když dívka platí za sebe, nedívá se na muže jako na osla,“ pochvaluje si.

„Lidé tady nechtějí vaše peníze a nechtějí, abyste pro ně něco dělal. Když pro člověka něco uděláte, on vám to nějak oplatí. V Ghaně vám prostě poděkuje a jde. A nečeká, že to musí nějak oplatit,“ popisuje rozdíly. „Jeden den jsem pomohla sousedce a ona mi druhý den přinesla čokoládu. Já jsem se divila, proč to dělá. Prý proto, že jsem jí pomohla. Pro mě bylo normální, že jsem jí pomohla, nebylo to nic velkého, aby mi musela něco dát. Ale pak jsem zjistila, že je to tu celkem běžné,“ vzpomíná Afričanka.

Poslední věcí, o které Titi mluví, je to, že viděla starší lidi, jak chodí venku sami. „Když to vidím, jsem z toho velmi smutná. Tady potkáte starší ženu, jak jde sama nakupovat. U nás je to tak, že když vidíte starší osobu, vždy je u ní někdo mladší, kdo jí pomáhá. Takže je nikdy nevidíte, že by někam šli samotní,“ podivuje se.

Témata:  Česká republika,  Češi,  Ghana