Komentář: Schvalování vlády, den první: Z Česka se stává demokracie třetí kategorie

Absurdita procesu vyslovení důvěry druhému kabinetu Andreje Babiše opřeného o podporu komunistů. Absurdní není pouze to, že se komunisté poprvé od roku 1989 nepřímo podílejí na moci, ani pouze to, že vládu vede trestně stíhaný premiér. Absurdní jsou dalekosáhlé projevy politiků napříč spektrem, od několikahodinového monologu premiéra až po projevy zástupců opozičních stran, kteří se snaží křečovitě zviditelnit. Celou atmosféru dokreslují protesty, které se od odpoledne konají na Malostranském náměstí i přímo ve Sněmovní ulici.

Pokud sleduje proces sestavování vlády v Česku někdo ze zahraničí, zřejmě musí neustále kroutit hlavou. Toto, že je vyspělá středoevropská liberální demokracie? Toto je jedna z nejúspěšnějších demokracií, které vznikly po období komunistické nadvlády? Nezasvěcený pozorovatel by nechápal. Druhý Babišův kabinet nicméně stále není schválen. V procesu jeho schvalování se však chce zviditelnit kde kdo. Milan Chovanec, jež hraje na city a svědomí a rebelsky nepodpoří vládu hnutí ANO a ČSSD. Miroslav Grebeníček, kovaný komunista, který dokonce na svou obhajobu cituje někdejšího bojovníka s bolševiky, exprezidenta Václava Klause. Zástupci Pirátů, vnucující ve Sněmovně své pohledy na jednotlivé kapitoly z programového prohlášení vlády.

Ve stejném duchu můžeme mluvit také o KDU-ČSL, ODS nebo TOP 09. Až trapné zviditelňování vlastních programů a priorit působí spíše jako předvolební kampaň. Do chaosu dnešního dne zajisté vrchovatě přispěl Miloš Zeman, který ve svém dlouhé projevu zamlčel roli komunistů, nezmínil význam 100 let od vzniku Československa a navíc si rýpl do opozičních Pirátů. K pocitu totálního „politického botelu“ přispěla i burcující Mirka Němcová na Malostranském náměstí, když emotivně strašila před vlivem komunistů. Miloš Zeman sice počítá s vyslovením důvěry, jak to tak vypadá, dnes se toho už možná nedočkáme.

Desítky projevů, mnohdy nudných, monotónních, patetických i nepřipravených. Plynulý pískot „ulice“, který je slyšet i v přenosech veřejnoprávních médií. A ne, nejde o fake news. Atmosféra dneška naznačuje, že s demokracií a českou politickou kulturou je něco špatně. Pokud dnes, nebo možná až zítra, skutečně dojde k vyslovení důvěry a pokud ČSSD necouvne, nelze předpovídat, jak se k situaci lid postaví. Z hlasů opozice je zřejmé, že politické strany v opozici se více méně smířily s Babišovou vládou. Mnozí politici dokonce pochválili vládu za některé body programového prohlášení. I Tomio Okamura z „toxické“ SPD připustil, že rozumné návrhy Babišova kabinetu zřejmě podpoří. Chaos a zmatek má alespoň jeden pozitivní aspekt – opoziční politici pečlivě čtou programové prohlášení vlády a neomezují se na pouhé ničím nepodložené kritizování vlády, která ještě neměla šanci ukázat, co v ní je.

Babišův kabinet čeká velmi obtížný úkol, respektive řada obtížných úkolů. Premiér bude muset ke schvalování zákonů hledat pokaždé nové většiny. Premiér bude muset obhájit své postoje na evropské půdě, ale zároveň před českými voliči. Premiér bude muset vyslat jasný signál Visegrádské čtyřce, kde stojí Česko. Bude muset ubezpečit pravicové voliče hnutí ANO, že jeho kabinet neuplatil komunisty mocnými úřady. Jak vyřešit křeslo pro šéfa diplomacie? A to je jen pouhý zlomek. Otázkou je, kdy tuto možnost dostane. Důležitější však možná je, na jak dlouho.

Témata:  komentář,  vláda,  Hnutí ANO,  Miloš Zeman,  Miroslav Grebeníček,  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,  Miroslava Němcová