Manévry, které nemají obdoby. Co by se dělo, kdyby zemřel český prezident?

Od roku 1918 známe pouze dva případy, kdy prezident republiky nedokončil celý svůj mandát a v úřadu zemřel. Poprvé k takové situaci došlo v případě "dělnického prezidenta" Klementa Gottwalda v roce 1953. Ústava z roku 1948 moc dobře věděla, jak s takovou situací naložit. Ale jak je tomu dnes? Co kdyby v úřadě zesnul prezident České republiky?

Americká ústava má řešení jednoduché. Kromě prezidenta si američtí občané souběžně zvolí také svého viceprezidenta. Ústava stanovuje, že v případě, kdy prezident nemůže zastávat řádně svůj úřad nebo v případě, že zemře, pravomoci automaticky připadají právě viceprezidentovi. Upřesňuje to 25. dodatek Ústavy. A americké dějiny takové případy znají. V úřadu zemřel Frankln D. Roosevelt (1945), za nějž výkon funkce převzal Harry Truman, nebo John F. Kennedy (1963), prezidentem se následně stal Lyndon B. Johnson. 

Současná česká právní úprava se smrtí prezidenta doslovně nepočítá. Český nejvyšší ústavní činitel nemá ani svého náměstka nebo viceprezidenta, na kterého by v takovém případě jeho moc přešla. 

Ústava nezná "osvobození" z úřadu. Jedinou výjimku tvoří článek 66. Ústavy, který říká, že "Uvolní-li se úřad prezidenta a nový ještě není zvolen či nesložil slib, či nemůže-li prezident ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat, a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí (...) předsedovi vlády,". Premiér ale v takovém případě nemůže jednat jako plnohodnotný prezident. Přísluší mu jen ty pravomoci, které jsou tzv. kontrasignované, to znamená, že vyžadují podpis ministra nebo předsedy vlády.  

Část moci se přesouvá i na předsedu Poslanecké sněmovny, jde o nekontrasignované pravomoci a o vyhlašování voleb do Senátu. Pravomocí vyhlašovat volby do Sněmovny pak disponuje předseda Senátu. 

Aby tyto pravomoci na ústavní činitele přešly, není třeba skládat žádný slib. Je třeba "pouhé" usnesení obou komor parlamentu nastalou skutečností. Činitelé se nestávají plnohodnotnou součástí exekutivy ani hlavou státu, jako je tomu v případě Spojených států. 

A kdy dojde k obsazení postu prezidenta novým řádným prezidentem? Datum konání prezidentských voleb vyhlašuje podle Zákona o přímé volbě prezidenta republiky předseda Senátu. V případě, že se místo na Hradě uvolní před řádným uplynutím funkčního období, pak se volby vyhlašují nejpozději do 10 dnů.

Se smrtí prezidenta počítala ústava z roku 1948, jako by tušila, proč. Za její platnosti totiž v úřadu zemřeli hned dva komunističtí prezidenti. Nejdřív to byl výše zmíněný Gottwald, a o čtyři roky později, v roce 1957 Antonín Zápotocký, slavný pro své oznámení měnové reformy. 

Paragraf 72 "Ústavy 9. května" mluví o úmrtí doslova. "Zemře-li president nebo vzdá-li se své funkce ve volebním období anebo ztratí-li svůj úřad podle § 78, vykoná se volba nového presidenta na celé volební období. Národní shromáždění budiž k tomu cíli svoláno do 14 dnů," říká jasně. 

Komunisté do ústavy protlačili funkci "náměstka presidenta". "Dokud není nový president zvolen a nesloží slib, anebo je-li president zaneprázdněn nebo churav tak, že nemůže svůj úřad vykonávat, přísluší výkon jeho funkcí vládě, která může pověřit svého předsedu jednotlivými úkony; vrchní velitelství branné moci má v této době předseda vlády," píše se v ústavě. Pokud však byl prezident nemocen nebo zaneprázdněn déle než půl roku, mohlo Národní shromáždění zvolit náměstka, který vykonával úřad do té doby, dokud "překážka" nepominula.  

Témata:  Česká republika,  Pražský Hrad