"Hanba okupantům", "Svobodu Dubčekovi!" Okupace Československa vyvolala protesty v řadě zemí

Asi nejznámější revoltou byla moskevská demonstrace osmi sovětských občanů 25. srpna 1968. Skupinu "sedmi statečných" tvořili lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská, fyzik Pavel Litvinov a lingvistka Larisa Bogorazová. Až na náměstí se k nim připojila mladičká Taťjana Bajevová.

Disidenti rozvinuli na Rudém náměstí transparenty s hesly "Za vaši i naši svobodu!", "Ať žije svobodné Československo!", "Hanba okupantům", "Svobodu Dubčekovi!" nebo "Ruce pryč od Československa!". A to bylo všechno, co stačili.

Po několika minutách byla skupina surově napadena davem kolemjdoucích a policisty v civilu a odvezena na policejní stanici. Zadržení byli odsouzeni k několikaletým trestům žaláře, k pobytu v pracovních lágrech, do vyhnanství nebo k nucené psychiatrické léčbě.

Známý je případ Poláka Ryszarda Siwiece, který se 8. září 1968 na protest proti invazi zapálil během dožínek před vládní tribunou. Jeho smrt o čtyři dny později režim ututlal. Stejný druh protestu zvolil v lednu 1969, několik dní po činu Jana Palacha, sedmnáctiletý maďarský učeň Sándor Bauer, který se upálil na schodech Maďarského národního muzea v Budapešti. V dubnu 1969 se pokusil upálit i mladý Lotyš, nyní uznávaný izraelský matematik, Ilja (Elijahu) Rips, který pokus o sebevraždu přežil a na čas skončil v psychiatrické léčebně.

Srpen 1968 vyvolal demonstrace v téměř všech západních velkoměstech a znepokojeny událostmi byly i státy východní Evropy, které se invaze neúčastnily. Jugoslávie Josipa Broze Tita přijala zvláštní opatření a vybudovala nový systém jednotné územní obrany, Rumunsko velkého kritika invaze Nicolae Ceaušeska vytvořilo národní gardy na obranu suverenity a Albánie vystoupila z Varšavské smlouvy.

Washington vydal prohlášení odsuzující agresi jako porušení Charty OSN. Na výzvu tehdejšího amerického prezidenta Lyndona Johnsona, který ale později označil intervenci za pouhou nehodu na cestě k uvolňování, ke stažení sovětských vojsk z Československa reagovala Moskva požadavkem na stažení amerických vojsk z Vietnamu. Nejdále USA zašly zmrazením připravovaných rozhovorů o omezení strategických jaderných zbraní (SALT).

O situaci v Československu jednala i Rada bezpečnosti OSN. V projevech většiny jejích členů, například zástupců USA, Británie nebo Kanady, sice zaznívala slova o agresi a okupaci, postoje západních zemí se však střetly s postoji Maďarska a Sovětského svazu, jehož veto jakožto stálého člena RB OSN znemožnilo přijetí dvou rezolucí odsuzujících okupaci.

Témata:  VIII.68,  historie,  Československo