Piety a demonstrace proti Babišovi i přepisování dějin. Takhle si Česko připomnělo srpen 1968

Babiše před ČRo vypískalo několik stovek lidí už při příchodu. S odkazem na jeho údajnou spolupráci s komunistickou Státní bezpečnosti přítomní skandovali například "estébáku ven", "hanba" nebo "táhni domů". Projevy nesouhlasu doprovázely i proslov šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Potlesku se při kladení věnců dočkali naopak zástupci Konfederace politických vězňů nebo ODS a KDU-ČSL. Podle opozičních politiků pískotem lidé ukázali obavy z návratu komunistů k moci. KSČM při hlasování o důvěře podpořila Babišovu vládu ANO a ČSSD.

Premiér hovořil o tom, že svoboda v Česku není ohrožena. Každý si může říkat, co chce, založit stranu nebo hnutí a cokoliv kritizovat, uvedl. Štěch naopak mluvil o ohrožení společnosti záplavou informací. Na příkladu srpna 1968 ilustroval klíčovou roli veřejnoprávních médií pro objektivní informování občanů. Pokusy o diskreditaci České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře jsou nepřijatelné, řekl. Vondráček si postěžoval, že lidé si pietu pletou s demonstrací.

Některé z transparentů kritizovaly prezidenta Miloše Zemana, mimo jiné za rozhodnutí výročí nekomentovat. Vyjádření naopak chystá slovenský prezident Andrej Kiska, jeho proslov večer odvysílá i Česká televize. Slovenský premiér Peter Pellegrini v komentáři pro list Hospodárske noviny uvedl, že události srpna 1968 jsou dramatickým příběhem o naději malého národa postavit se tehdejším pravidlům geopolitického rozdělení světa a vytvořit svobodnou a sociální společnost postavenou na důstojném životě jednotlivce.

Zmínky o 50. výročí srpna 1968 se dostaly do řady světových listů, například na titulní stránku The New York Times (NYT), který uvádí, že pro miliony Čechů a Slováků byl přechod od naděje k beznaději po srpnové invazi "stejně rychlý, jako byl šokující". Velkou pozornost věnují výročí i ruská média, škála jejich pohledů sahá od odsuzování potlačení pražského jara jako pokusu o vybudování socialismu s lidskou tváří až po obhajobu bratrské pomoci, která podle názoru státní agentury RIA Novosti zachovala mír po dalších 20 let.

Potlačení pražského jara v srpnu 1968 se projevuje v celé Evropě ještě dnes, napsal mezinárodně respektovaný švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung. Po nehybnosti následujících desetiletí totiž podle listu místo organické změny následovala šoková terapie, která přinesla i polarizaci společnosti, nespravedlnost, korupci a nedůvěru. Toho dnes využívají politici v zemích jako Polsko a Česká republika, dodal list.

Ze zahraničních politiků připomněl výročí například předseda Evropské rady Donald Tusk, podle kterého invaze zlikvidovala pražské jaro, ale touha po svobodě a demokracii přežila a je jádrem toho, co dnes spojuje Evropu. Události srpna 1968 připomněli také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker či šéf Evropského parlamentu Antonio Tajani.

V celé republice se dnes konají výstavy, koncerty, vzpomínková a pietní shromáždění. Na pražském Václavském náměstí přibližuje atmosféru roku 1968 koncert, který začal ve 20:00. Oběti okupace si lidé budou moci připomenout při shromáždění u pomníku Jana Palacha, kde bude od 22:00 hořet symbolická pochodeň. V kostele Matky Boží před Týnem odsloužil mši za oběti okupace litoměřický biskup Jan Baxant.

Roli sovětského maršála Ivana Koněva před invazí vojsk Varšavské smlouvy připomíná ode dneška nová pamětní deska u jeho sochy v Praze 6. Při jejím odhalení protestovali představitelé KSČM, podle nichž text přepisuje historii. Úpravy pomníku kritizuje také ruské velvyslanectví.

Témata:  1968,  okupace 1968,  VIII.68