Jak Češi tráví volný čas? Za 100 let se toho hodně změnilo

Zřejmě nejvíc ovlivnil trávení volného času v posledním století vynález televize. Komerčně se začala využívat od 30. let 20. století nejdřív v USA, a postupně se dostávala do Evropy. V československých domácnostech se televizní přijímače začaly objevovat od 50. let. "Stala se z toho volnočasová aktivita číslo jedna a to trvalo celý zbytek 20. století," řekl Mazák.

Televize se podle něj ve významu, který měla pro změnu životního stylu společnosti, dá srovnat se současnými chytrými telefony. "Společnost jako celek tráví u televize dodnes nejvíc času, protože velká část jsou starší lidé, kteří relaxují nejradši u televize," uvedl Mazák. Mezi mladými lidmi televizi dnes nahradily internet a sociální sítě, dodal.

Mazák připomněl, že lidé v Československu pracovali až do 60. let i 48 hodin týdne, protože volná byla jen neděle. Osmihodinovou pracovní dobu uzákonil stát v roce 1918. Pracovní soboty se začaly rušit postupně od 60. let. Dva víkendové dny si lidé mohli začít užívat pravidelně od roku 1968. Do té doby měli tedy volného času obecně méně než dnes.

Zhruba do 50. let nebyly běžné technologické vymoženosti, jako jsou vysavače, pračky či lednice, které dnes usnadňují a urychlují péči o domácnost. Jejich rozšíření podle sociologa znamenalo další změny v životním stylu lidí. "Trošičku narůstá čas, který věnují domácnosti muži, ale dramaticky klesá čas, který tomu věnují ženy," uvedl. Pořádek v domácnosti podle něj tak začal ztrácet na důležitosti, a přednost dostaly záliby, ať už sport, čtení nebo třeba ruční práce.

Před rozšířením televize bylo fenoménem kino, kterému se v období první republiky říkalo slangově biják. Že do něj Češi rádi chodili, dokládá i to, jak úspěšně se česká kinematografie přenesla přes hospodářskou krizi v 30. letech. Hvězdami filmového plátna se v té době stali mimo jiné Vlasta Burian, Hugo Haas, Jan Werich a Jiří Voskovec či Adina Mandlová a Lída Baarová.

V 70. letech lidé trávili velké množství volného času na chatách a chalupách, kde budovali své druhé domácnosti. Podle sociologa se tak zřejmě snažili chránit své soukromí před komunistickou totalitní mocí, která jinak ovládala celou společnost. Mohli jezdit také na tehdy rozšířené podnikové chalupy, mnoho lidí se tomu ale bránilo, protože se tam potkávali s neoblíbenými kolegy z práce. Možnost cestovat do zahraničí se Čechům více otevřela až po roce 1989.

Celé století pak podle Mazáka Čechy ve volném čase doprovázel skauting a fotbal. Skaut byl sice za nacismu a komunismu zakázaný, ale tajně fungoval dál, řekl sociolog. A zatímco skautů v posledních letech přibývá, zájem o fotbal klesá, dodal.

Témata:  Češi,  televize,  život,  lidé