Jednání ANO a ČSSD o minimální mzdě opět krachlo

O navýšení minimální mzdy rozhodne svým nařízením vláda. Českomoravská konfederace odborových svazů jako největší odborová centrála v zemi požadovala růst o 1500 korun. Zpočátku to prosazovali i sociální demokraté. Před nedávnem ustoupili a jako kompromis navrhla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) přidání o 1200 korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) mluvil o tisícikoruně. S tím by se spokojila i Asociace samostatných odborů jako menší centrála. Zaměstnavatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800 korun.

Schillerová řekla, že ANO dál trvá na navýšení o 1000 korun. "Když se podíváme na procentní nárůst průměrné mzdy, tak to odpovídá zhruba osmiprocentnímu nárůstu. Ta tisícovka také odpovídá růstu zhruba kolem osmi procent. Neumím si jako ministr financí obhájit důvod, proč už šest let nám minimální mzda roste víc než průměrná mzda," uvedla Schillerová. Přidání o 1200 korun by představovalo růst téměř o deset procent, přidání o 1500 korun pak o 12 procent.

Podle předsedy ČSSD a vicepremiéra Jana Hamáčka je na rozhodnutí o navýšení nejnižšího výdělku ještě nějaký čas. "Aby se to stihlo, vláda by to měla projednat do konce října," řekl ČTK Hamáček. Podle něj jsou pro rozhodnutí potřeba ještě další údaje. Ministerstva práce a financí proto připraví výhled dalšího růstu výdělků v příštích letech.

Minimální mzdu pobírá asi 150.000 lidí. S navýšením nejnižšího výdělku se zvedá i zaručená mzda. Podle složitosti práce a kvalifikace by se podle návrhu ČSSD upravila o 1200 až 2400 korun, podle ANO o 1000 až 2000 korun. Zaručená mzda se vyplácí v osmi stupních. Nejnižší se rovná minimální mzdě a nejvyšší jejímu dvojnásobku - nyní tedy 24.400 korun. Od ledna by podle představ ČSSD odpovídal 26.800 korunám, podle představ ANO pak 26.400 korunám.

"Podíváme se na to, kterou skupinu podnikatelů růst minimální mzdy zasáhne. A jakou formou je zasáhne," uvedla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO).

Hospodářská komora už dřív uvedla, že pokud by se přidávalo o původně navrhovaných 1500 korun, mzdové náklady zaměstnavatelů by u minimální mzdy vzrostly z letošních 16.400 na 18.400 korun měsíčně. Podle ministerstva práce by mzdové náklady na pracovníka s nejnižším výdělkem vzrostly za celý rok přesně o 24.120 korun. U mírnějšího zvýšení minimální mzdy by byl nárůst výdajů nižší.

Ministerstvo uvedlo, že přidání o 1500 korun by veřejné rozpočty příští rok stálo miliardu navíc. Stát by ale také vybral víc o 1,24 miliardy na sociálním pojištění a o 530 milionů na zdravotním pojištění. Firmy by na nařízené navýšení o 1500 korun vydaly o 4,3 miliardy víc, při nižším růstu minimální mzdy by to bylo méně.

V chystané novele zákoníku práce ministerstvo práce počítá s tím, že by se od roku 2020 minimální mzda stanovila vždy tak, aby od ledna odpovídala polovině průměrného výdělku z předloňska. O modelu pravidelného navyšování se bude ještě jednat.

Témata:  minimální mzda,  Hnutí ANO,  Sociální demokracie (SOCDEM)