Kdo se stane předsedou Senátu? Jedno jméno zaznívá se všech stran

V takovém případě by mohl mít značné šance kandidát nyní třetí největší frakce KDU-ČSL a nezávislých, dosavadní šéf evropského výboru Václav Hampl. Podle některých informací z horní komory by právě on mohl nakonec být "konsensuálním nominantem". Byť všechny tři největší frakce - Starostové, ODS a lidovci - tento týden uváděly, že chtějí dodržet zvyklost, podle které má právo nominovat kandidáta do čela Senátu klub s nejvíce členy.

Kontroverze, zejména v řadách Starostů, totiž budí případný nominant vítěze letošních senátních voleb, nynější místopředseda Senátu a dlouholetý teplický primátor Jaroslav Kubera (ODS). Jeho zvolení doporučoval i prezident Miloš Zeman. Předseda starostenského klubu Jan Horník se nechal slyšet, že v ODS vidí lepší kandidáty, a řekl taky, že v klubu by měl větší podporu Hampl než Kubera.

Horníkova slova přišla v době, kdy za nejpočetnější klub ještě byla považována frakce ODS. Kubera tehdy před porušením nominační zvyklosti poměrně důrazně varoval. Hampl by zřejmě mohl získat podporu i z nejmenšího šestičlenného Klubu liberální demokracie - Senátor 21. Předseda tohoto hnutí Václav Láska to už naznačil na svém twitterovém účtu. Kluby STAN, KDU-ČSL a Senátor 21 nyní sdružují dohromady 39 z 81 senátorů.

Starostové zatím zveřejnili tři možné kandidáty do vedení horní komory. Nabídli předsedu územního a správního výboru Zbyňka Linharta, místopředsedu školského výboru Jiřího Růžičku a dlouholetého starostu Kralup nad Vltavou Petra Holečka. První z nich ale podle kuloárových informací dal najevo, že o místo v čele Senátu usilovat nebude.

Pokud by se stal předsedou horní komory zástupce třetí nejsilnější frakce, nebylo by to poprvé za dobu existence Senátu, kdy v jeho čele nestál zástupce nejsilnější frakce. Hned po ustavení horní komory v roce 1996 ji vedl Petr Pithart z KDU-ČSL, ačkoli nejvíce senátorů tehdy bylo z ODS a druhý nejpočetnější klub měla ČSSD.

Předseda a místopředsedové horní komory se budou volit na schůzi, která začne 14. listopadu. Kluby tedy mají poměrně dostatek času o obsazení vedení Senátu jednat.

Frakce Starostů a nezávislých se po senátním finále rozrostla na aktuálních 18 členů. Získala rektora Masarykovy univerzity v Brně Mikuláše Beka zvoleného za STAN a bývalé prezidentské kandidáty Jiřího Drahoše zvoleného rovněž za STAN a Marka Hilšera, který kandidoval za své hnutí. Pro klub Starostů se rozhodla také dosud nezařazená senátorka Alena Dernerová (za SD-SN).

O dva členy méně má aktuálně klub ODS. Rovněž on ale může posílit a dostat se na roveň Starostů, když by do něho mohli vstoupit podnikatel Ladislav Faktor, nebo bývalá poslankyně Jitka Chalánková, která se letos rozešla s TOP 09. Chalánková by se ale teoreticky mohla připojit i ke klubu lidovců a nezávislých, v minulosti v KDU-ČSL působila.

"Nevidím v tuto chvíli povinnost se rozhodnout, do jakého klubu vstoupím. Situaci nepovažuji za urgentní. Mé priority jsou jasné a voliči je znají - rodina, vlast, bezpečí, přirozený řád věcí," napsala dnes ČTK Chalánková.

Dalším nezařazeným senátorem je bývalý diplomat a prezidentský kandidát Pavel Fischer. Spekuluje se o tom, že by se mohl přidat nejspíše k lidovcům.

Témata:  Senát Parlamentu České republiky,  Václav Hampl,  Jaroslav Kubera