Symbol sametové revoluce? Občanské fórum byla "strana nestrana", rozpad přišel rychle

Dva dny po střetu studentů a policie na Národní třídě na mezinárodní den studenstva se sešly tři stovky postav z oficiálních i neoficiálních struktur, aby se k demonstracím vyjádřilo. Zde vzniklo Občanské fórum, nové apolitické uskupení, které sjednotilo pod svá křídla prakticky veškerou opozici vymezující se proti komunistickému režimu.

K jeho zakladatelům patřil vedle pozdějšího prezidenta Václava Havla řada dalších významných osobností ze všech možných oblastí. mezi vůdčí osobností tak patřil například katolický kněz Václav Malý, herec Petr Čepek, sociální demokrat Rudolf Battěk, Alexandr Vondra, scenárista Jiří Křižan i četní zástupci studentů. V reakci na brutální postup represivních složek byly formulovány také první požadavky občanského fóra. V prohlášení požadovali potrestání politiků zodpovědných za zásah ze 17. listopadu. Záhy přišel požadavky na další demokratizaci režimu, mezi které patřilo propuštění politických vězňů, vznik pluralitního systému, a hlavně opravdu svobodné volby.

Do prvních polistopadových voleb šlo fórum s lákavým sloganem vyjadřujícím hlavní myšlenku uskupení: „strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“. A opravdu se tuto myšlenku podařilo naplnit, když OF ve svobodných volbách zvítězilo s nadpolovičním ziskem hlasů.

Jenomže to, co fungovalo v porevolučním nadšení dlouho nevydrželo. Brzy se začaly objevovat problémy a neshody. Bez společné ideje, která by držela Občanské fórum pohromadě bylo nemožné, aby se takto široce pojatý program dokázal dlouhodobě udržet. Pohromadě celé OF držela jenom společná snaha o eliminaci komunismu a nastolení standardních demokratických poměrů. Ovšem o podobě a vývoji demokratického státu měli jeho představitelé značně odlišné mínění.

I když většina politiků počítala s tím, že Občanské fórum skončí, ale rozpad přišel i tak nečekaně brzo. Ve Federálním shromáždění k tomu došlo jen několik měsíců po volbách. Během podzimu 1990, dochází k ideovému štěpení reprezentantů fóra a vzniku několika frakcí, které vytvořily vlastní kluby. Lidé kolem Daniela Kroupy (ODA) v říjnu založili Meziparlamentní klub demokratické pravice žádající urychlení ekonomických reforem. Na sklonku roku se ustavuje i Klub sociálních demokratů a vzápětí vznikne i Liberální klub.

 Další ranou byl sjezd OF, který se odehrál 13. října 1990. Zástupci okresních buněk nevyslyšeli přání pražské centrály a na místo mluvčího Charty 77 Martina Palouše zvolili do čela hnutí ministra financí Václava Klause. Ten byl nakloněn rychlejším reformám a nástupu klasických politických stran. V projevu po svém zvolení Klaus sice tvrdil, že chce udržet fórum jednotné, ale byl v tomto ohledu skeptický. Klaus sám přitom ideově směřoval k vyhraněnému ekonomickému liberalismu zkombinovaném morálním konzervatismem ve společenských problémech, což bylo směřování, které bylo pro mnoho členů fóra problematický směr.

Rostoucí názorové neshody mezi jednotlivými názorovými frakcemi historii Občanského fóra ukončily už v únoru 1991. Na schůzce svolané prezidentem Václavem Havlem poté byla uzavřena dohoda o rozdělení celého hnutí s tím, že žádný z jeho epigonů nebude značku OF využívat, aby si étos Občanského fóra nepřivlastnila žádná z nástupnických stran.

Poslední oficiální akcí byl mimořádný sněm fóra, který se konal 23. února 1991 a byly na něm ustanoveny dvě nástupnické strany, jedna pod vedením Václava Klause, Občanská demokratická strana, kterou podpořila větší část členské základny. Druhým uskupením bylo Občanské hnutí vedené ministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem, které se snažilo pokračovat víceméně v myšlence občanského fóra a které získalo podporu většiny známých osobností. Kromě Dienstbiera například Petr Pithart, Pavel Rychetský nebo Jan Sokol.

Na první pohled tak byla situace poměrně vyrovnaná ale nadcházejí volby situaci rázně rozsekly ve prospěch ODS. Zatímco ODS zvítězilo volby s 30 %, Občanské hnutí se v roce 1992 do parlamentu vůbec nedostalo. Ještě tentýž rok v říjnu se přeměnilo v politickou stranu, později změnilo název na Svobodní demokraté, ale nic z toho nepomohlo, a nakonec se sloučilo s dalším středovým uskupením Liberální stranou národně sociální. V té době ale většina členů OH stranu už dávno opustila.

Samotné Občanské fórum, které bylo vedené prozatímním koordinačním výborem, existovalo ještě rok od svého rozpadu na mimořádném sněmu. Definitivním koncem OF de iure bylo vymazání subjektu z rejstříku ministerstva vnitra 11.5 1992. Svůj postoj k rozpadu hnutí Václav Klaus komentoval tak „že se Občanské fórum stalo nevypočitatelným politickým subjektem, že začalo ohrožovat řešení základních politických problémů naší země“.

Témata:  demonstrace,  17. listopadu 1989,  Občanské fórum