Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Petříček podpořil Ukrajinu: Rusko je hrozba. Západ včetně ČR bere situaci vážně

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie
Foto: mil.in.ua

Ukrajina potřebuje vědět, že západní země včetně Česka vnímají vážně hrozby ze strany Ruska. Po setkání se svým ukrajinským protějškem Pavlo Klimkinem to dnes řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Na dvoustranné schůzce na okraj jednání ministrů zahraničí zemí NATO a partnerských států v Bruselu spolu dnes ale hovořili také o rozvoji vzájemných ekonomických vztahů.

Ukrajina, která od roku 2014 čelí ruskému tlaku na východě země, nyní opět žádá Severoatlantickou alianci i Evropskou unii o konkrétní kroky, které by byly odpovědí na poslední incident v Azovském moři. V Kerčském průlivu tam na konci listopadu ruská vojenská plavidla zadržela tři ukrajinské lodě i s námořníky. Lodní provoz ve strategické úžině u Ruskem anektovaného Krymu už byl částečně obnoven, Ukrajina a Západ ale Moskvu zatím marně vyzývají k propuštění lodí i posádek.

Při jednání s min. @PavloKlimkin jsem ho ujistil o naší plné podpoře. ČR neuzná anexi Krymu Ruskem, odmítá militarizaci poloostrova a Azovského moře. Stojíme na straně Ukrajiny v těžkých časech. Nejlepší odpovědí na ruský tlak je silná, demokratická a prosperující Ukrajina. ???? pic.twitter.com/glFYIwTABi

— Tomáš Petříček (@TPetricek) 5. prosince 2018

Ministři zahraničí zemí NATO už v úterý probírali praktické kroky, kterými může aliance pomáhat Ukrajině například s modernizací ozbrojených sil či se zvyšováním odolnosti vůči některým typům výzev.

"Ukrajinská bezpečnost je do značné míry i naše bezpečnost, je to země přímo sousedící s Evropskou unií," upozornil dnes český ministr.

Nové iniciativy ale nynější schůzka NATO nepřinesla a ačkoliv Evropská unie zřejmě příští týden prodlouží své stávající sankce uvalené na Rusko kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi, zatím se nezdá, že by je hodlala zpřísnit. Diplomaté přitom uvádějí, že například Itálie se naopak snaží o jejich určité změkčení, především směrem k možným aktivitám malých a středních evropských firem v Rusku.

S Klimkinem dnes Petříček hovořil také o možném rozvoji vzájemných hospodářských vazeb. Země, která na konci listopadu z EU získala první půlmiliardu eur z nového balíku makrofinanční pomoci, má podle něj zájem o české zkušenosti s transformací ekonomiky.

S Klimkinem se také Petříček domluvil na své možné návštěvě Kyjeva, uskutečnit by se měla někdy v příštím roce. EU i Ukrajina si v roce 2019 připomenou deset let programu Východního partnerství, který byl zahájen za českého předsednictví EU.

Témata:  Ukrajina NATO (Severoatlantická aliance) EU Tomáš Petříček Rusko

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.