Pětina dospělých Čechů doma pečuje o členy rodiny

Podle výsledků výzkumu pomáhá alespoň občas někomu blízkému přibližně 22 procent dospělých Čechů, což představuje 1,8 milionu lidí, uvedla Staňková. Na zhruba každého pátého pečujícího má tato činnost negativní dopady. Někteří lidé kvůli opatrování rodičů či jiných příbuzných musejí opustit práci, podepíše se to na jejich příjmu i budoucí penzi. Dalších 600.000 lidí věnuje svým blízkým středně náročnou péči, u které zároveň chodí do práce.

Se stárnutím společnosti a prodlužováním života roste i potřeba péče. Do roku 2050 by se měl například zdvojnásobit počet lidí s demencí. Nyní jich podle České alzheimerovské společnosti v ČR je kolem 183.000. Podle dvou dřívějších výzkumů dostávalo v ČR péči v rodinách kolem 80.000 seniorů a seniorek.

Nejčastěji se lidé starají o své nebo partnerovy rodiče. "Skoro půlka veškeré té poskytované péče směřuje k těmto osobám," řekla Staňková. Zkušenost se zapojením do péče v současnosti nebo v minulosti má podle ní zhruba 3,9 milionu lidí. Většinou jsou to ženy. Průměrně rodina věnovala opatrování blízkého 41 hodin týdně.

Průzkum fondu ukázal také, že většina Čechů považuje domácí péči za ideální. Vyjádřily se pro ni přibližně dvě třetiny respondentů. "Zhruba 85 procent dotázaných souhlasí, že by se problematice (péče) měli věnovat zákonodárci a že by se na její podporu měly vydávat peníze," řekla Staňková.

Třetina lidí si podle průzkumu myslí, že v Česku jsou pro domácí péči dobré podmínky, o nemohoucí je v ČR dobře postaráno a pečující se těší dostatečnému uznání. Další třetina lidí s tím naopak nesouhlasí a čtvrtina lidí se nepřiklání ani k jednomu z těchto názorů, dodala Staňková.

Podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého je v ČR sociálních služeb obecně nedostatek. Stát podle něj v jejich podpoře selhává. Jak uvedl, na rozvoj infrastruktury sociálních služeb má jít z rozpočtu v příštím roce 400 milionů korun. "To je částka, která by možná stačila nějakému dvacetitisícovému či třicetitisícovému městu, aby výrazně zvýšilo kapacitu, aby vybavenost byla adekvátní," řekl.

Problém je podle odborníků i to, že lidé toho o dostupnosti sociálních služeb moc neví. Například podle zjištění České alzheimerovské společnosti neobdržela víc než čtvrtina lidí po určení diagnózy žádné informace. Pokud se k nim nějaké dostaly, pak se týkaly hlavně léků či progresi nemoci. Víc než polovina z dotázaných by přitom ocenila spíš informace o tom, jak mohou s nemocí co nejlépe žít a jaké mohou využívat služby.

Průzkumu Fondu dalšího vzdělávání se letos na jaře zúčastnilo 1253 lidí starších 18 let.

Témata:  lidé,  důchodci,  invalidé