reklama

Poprvé přišla žádat Sněmovnu o vyslovení důvěry jednobarevná menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) v lednu a podle očekávání ji nezískala. Pro kabinet hlasovalo všech 78 poslanců za hnutí ANO, proti bylo 117 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Zbývajících pět poslanců nebylo přítomných.

Podruhé předstoupila před poslance vláda koaliční, kde hnutí ANO doplnila ČSSD a podporu jí zajistila i KSČM. Druhý pokus byl už úspěšný, vláda získala ve dvousetčlenné dolní komoře 105 hlasů. Omluvil se však někdejší ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD a nehlasoval ani poslanec KSČM Zdeněk Ondráček. Koalici tehdy také chyběl omluvený Jiří Mašek (ANO).

Jednání se tehdy protáhlo přes půlnoc. Ve večerních hodinách se pak na okamžik jednání zvrtlo ve slovní přestřelku mezi premiérem Babišem a předsedou klubu TOP 09 Miroslavem Kalouskem. Premiér Babiš nejprve během přestávky v jednání vyšel před Sněmovnu, aby se setkal s demonstranty, kteří demonstrovali proti vládě. Účastníci ho zahrnuli pískotem a výkřiky "hanba". Ochranka ho musela chránit před házenými předměty.

Kalousek poté premiérovi mimo jiné řekl, že "kňourá a fňuká" a vzkázal mu, že chlap mluví i s lidmi, kteří mají jiný názor. "Vy utíkáte před lidmi, kteří mají jiný názor," zdůraznil.

Babiš na to reagoval výpadem proti Kalouskovi. "Nevím, kolik má promile ožrala Kalousek dneska, zloděj zlodějský, nebudeš mě urážet a nebudeš mluvit o mých dětech," prohlásil. Poukazoval na to, že po něm demonstranti házeli lahve a označil to za pokrytectví.

Na podzim ustála vláda první hlasování o nedůvěře v tomto volebním období. Vyvolala ho šestice opozičních stran kvůli informacím v Babišově kauze Čapí hnízdo, které se týkaly údajného únosu jeho syna na ukrajinský Krym anektovaný Ruskem. Vládu podpořili její poslanci z hnutí ANO, také komunisté, zatímco sociální demokraté opustili hlasovací sál.

Také letos museli poslanci rozhodovat o tom, zda vydají, či nevydají k trestnímu stíhání některé své kolegy. Již v lednu Sněmovna vydala premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše spolu s prvním místopředsedou hnutí Jaroslavem Faltýnkem ke stíhání v kauze padesátimilionové dotace na projekt Čapí hnízdo. Oba tvrdí, že se žádného trestného činu nedopustili a že jde o politickou kauzu. Sněmovna je vydala už loni v minulém období, ale protože se opět stali poslanci a získali poslaneckou imunitu v plném rozsahu, musela o nich rozhodovat znova. Faltýnkovo stíhání však žalobce později zrušil, stejně jako u třech dalších lidí.

Sněmovna rovněž v lednu naproti tomu nevydala ke stíhání poslance ODS a bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu v kauze pražské městské karty opencard. Stejně tak Sněmovna nevydala poslance ANO Pavla Růžičku v kauze údajně nevýhodného prodeje obecního domu v Postoloprtech. Odmítla vydat i poslance KSČM Zdeňka Ondráčka kvůli jeho výrokům vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi.

V příštím roce čeká Sněmovnu rozhodování, zda vydá ke stíhání poslance SPD Miloslava Roznera. Policie požádala o jeho vydání k trestnímu stíhání za výroky o romském táboře v Letech u Písku. Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení "neexistující pseudokoncentrák".

V legislativní oblasti se podařilo ve Sněmovně i v Senátu schválit například vládní návrh, který od příštího roku zpomalí růst platů ústavních činitelů zhruba na desetinu. Vládě se podařilo prosadit nový způsob zvyšování důchodů. Díky schválené novele vzroste od příštího roku důchod v průměru zhruba o 900 korun.

Sněmovna také schválila insolvenční novelu, která by měla zajistit, aby na osobní bankrot dosáhl širší okruh lidí. Senát ji ale Sněmovně vrátil. Chce mimo jiné umožnit vyhlášení osobního bankrotu i nejchudším. Sociálním demokratům se podařilo ve Sněmovně prosadit návrh na zrušení karenční doby, takže zaměstnanci by mohli již od příštího července dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Senát tuto novelu zákoníku práce ale odmítl a Sněmovna o ní bude rozhodovat znovu.