Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko letos trápily extrémní teploty, v létě bylo téměř 40 stupňů

Počasí v létě
Počasí v létě
Foto: Pixabay

Po většinu měsíců letošního roku byly teploty v Česku nad dlouhodobým průměrem. V létě se přiblížily čtyřicítce a ještě v listopadu se dostaly až nad 20 stupňů Celsia. Úhrn srážek ale letos spadl hluboko pod běžnou úroveň. V některých měsících byl na třetině dlouhodobého průměru. Vyplývá to z údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) za leden až listopad. Sucho a horko působily potíže zemědělcům i obcím.

Měsíční průměry teplot vzduchu byly letos jen ve dvou měsících - únoru a březnu - pod dlouhodobým normálem za roky 1981 až 2010. V ostatních měsících roku kromě prosince, za který ještě údaje nejsou k dispozici, byly teploty nadprůměrně vysoké. Nejvýrazněji, o téměř čtyři až pět stupňů Celsia, překonaly dlouhodobý průměr v lednu a dubnu.

Už v dubnu se letos teploty na některých místech Česka přiblížily k tropické třicítce. Nejvyšší teplotu za celý rok meteorologové zaznamenali 1. srpna v Řeži u Prahy, kde tehdy rtuť vystoupala na rovných 38 stupňů. Letošní léto bylo podle průměrné teploty za letní měsíce, která dosáhla 19,3 stupně, spolu s létem roku 2003 nejteplejším od roku 1961. A mimořádně teplo pak bylo i na podzim. Ještě v září teploty vystoupaly na téměř 33 stupňů a v říjnu a listopadu nad dvacítku.

Nejnižší letošní teplota činila minus 28,8 stupně a byla naměřena 28. února na stanici Jelení na Karlovarsku mimo síť spravovanou ČHMÚ. Letošní nejvyšší a nejnižší teploty však nepřekonaly rekordy z historie měření teplot na území Česka. Nejvyšší zaznamenaná teplota v Česku činí 40,4 stupně Celsia a pochází z roku 2012. Nejnižší teplota je minus 42,2 stupně a zachycena byla roku 1929.

Zatímco průměrné teploty byly letos po většinu roku mimořádně vysoké, úhrn srážek značně poklesl. Po devět měsíců byl pod dlouhodobým normálem za roky 1981 až 2010. Například v únoru a listopadu se dokonce propadl jen zhruba na třetinu dlouhodobého průměru a v dalších třech měsících byl na méně než polovině normálu.

Podprůměrné bylo množství srážek v posledním roce i při srovnání hodnot ze stanice v pražském Klementinu, kde jsou údaje o srážkách zaznamenávány již od roku 1804. Srážky za hydrologický rok, který trvá vždy od 1. listopadu po 31. říjen následujícího roku, činily podle ČHMÚv posledním roce 353 milimetrů. To je o čtvrtinu méně, než činí průměrný úhrn srážek za více než dvě stovky let. Hydrologický rok 2018 ale není zdaleka nejsušším. Ještě méně srážek zaznamenaly v Klementinu asi ve dvou desítkách let. Nejméně napršelo za hydrologický rok 1842, a to 257 milimetrů.

Sucho letos dělalo problémy zemědělcům. Počasí se negativně podepsalo třeba na úrodě jahod, stromy bez vláhy nedokázaly odolávat většímu výskytu škůdců, některým chovatelům chyběla píce pro dobytek a v létě kvůli suchu a horku hynuly ryby. Řada obcí také letos čelila nedostatku pitné vody. Kvůli extrémnímu počasí vznikla platforma odborníků pro boj se suchem nebo speciální senátní komise. Pomoci má také novela vodního zákona.

Témata:  počasí léto teplotní rekordy

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.