Česko letos trápily extrémní teploty, v létě bylo téměř 40 stupňů

Měsíční průměry teplot vzduchu byly letos jen ve dvou měsících - únoru a březnu - pod dlouhodobým normálem za roky 1981 až 2010. V ostatních měsících roku kromě prosince, za který ještě údaje nejsou k dispozici, byly teploty nadprůměrně vysoké. Nejvýrazněji, o téměř čtyři až pět stupňů Celsia, překonaly dlouhodobý průměr v lednu a dubnu.

Už v dubnu se letos teploty na některých místech Česka přiblížily k tropické třicítce. Nejvyšší teplotu za celý rok meteorologové zaznamenali 1. srpna v Řeži u Prahy, kde tehdy rtuť vystoupala na rovných 38 stupňů. Letošní léto bylo podle průměrné teploty za letní měsíce, která dosáhla 19,3 stupně, spolu s létem roku 2003 nejteplejším od roku 1961. A mimořádně teplo pak bylo i na podzim. Ještě v září teploty vystoupaly na téměř 33 stupňů a v říjnu a listopadu nad dvacítku.

Nejnižší letošní teplota činila minus 28,8 stupně a byla naměřena 28. února na stanici Jelení na Karlovarsku mimo síť spravovanou ČHMÚ. Letošní nejvyšší a nejnižší teploty však nepřekonaly rekordy z historie měření teplot na území Česka. Nejvyšší zaznamenaná teplota v Česku činí 40,4 stupně Celsia a pochází z roku 2012. Nejnižší teplota je minus 42,2 stupně a zachycena byla roku 1929.

Zatímco průměrné teploty byly letos po většinu roku mimořádně vysoké, úhrn srážek značně poklesl. Po devět měsíců byl pod dlouhodobým normálem za roky 1981 až 2010. Například v únoru a listopadu se dokonce propadl jen zhruba na třetinu dlouhodobého průměru a v dalších třech měsících byl na méně než polovině normálu.

Podprůměrné bylo množství srážek v posledním roce i při srovnání hodnot ze stanice v pražském Klementinu, kde jsou údaje o srážkách zaznamenávány již od roku 1804. Srážky za hydrologický rok, který trvá vždy od 1. listopadu po 31. říjen následujícího roku, činily podle ČHMÚv posledním roce 353 milimetrů. To je o čtvrtinu méně, než činí průměrný úhrn srážek za více než dvě stovky let. Hydrologický rok 2018 ale není zdaleka nejsušším. Ještě méně srážek zaznamenaly v Klementinu asi ve dvou desítkách let. Nejméně napršelo za hydrologický rok 1842, a to 257 milimetrů.

Sucho letos dělalo problémy zemědělcům. Počasí se negativně podepsalo třeba na úrodě jahod, stromy bez vláhy nedokázaly odolávat většímu výskytu škůdců, některým chovatelům chyběla píce pro dobytek a v létě kvůli suchu a horku hynuly ryby. Řada obcí také letos čelila nedostatku pitné vody. Kvůli extrémnímu počasí vznikla platforma odborníků pro boj se suchem nebo speciální senátní komise. Pomoci má také novela vodního zákona.

Témata:  počasí,  léto,  teplotní rekordy