Může volby do Evropského parlamentu ovládnout Okamura a Soukup?

V minulých volbách získaly tři strany – ANO, ČSSD a TOP 09 po čtyřech poslancích, lidovci a komunisté po třech a ODS dva. Díky nízké volební účasti, pouhých 18,2 % oprávněných voličů, uspěli i Svobodní. Již dnes je jasné, že tyto Evropské volby dopadnou diametrálně jinak. Nálada ve společnosti se změnila, a do závodu nám nastupují noví koně a mnozí z těch starších jsou již značně unaveni.

Nejlepší šance na to obhájit současné pozice má hnutí ANO. Přestože v něm došlo k pnutím, a jeho klub ve zlém opustili poslanci Telička a Ježek, preference z něj dělají jasného favorita voleb. ČSSD nepochybně ztratí, ale lze předpokládat, že jeden až dva mandáty se ji s největší pravděpodobností podaří obhájit. Nejhůře z obhajujících je na tom TOP 09. Ta již je nejen bez podpory Starostů, které se nyní pokouší znovu namluvit, ale i bez Jaromíra Štětiny. Jejich šance jsou skutečně v mlhách.

Kartami však mohou zamíchat nový hráči. Piráti, a především SPD se netají ambicemi květnové volební klání opanovat. Piráti již jednou téměř do Evropského parlamentu pronikli. Letošní volby pro ně budou testem popularity jejich politického směřování za poslední dva roky od vstupu do parlamentu. Ivan Bartoš by je měl brát velmi vážně. Bude se jednat o první větší výzvu od jejich úspěchu v roce 2017.

Černým koněm voleb se však může stát SPD. A je třeba říci, že strana Tomia Okamury má v tomto boji několik žhavých želízek. V první řadě je to jediná česká skutečně euroskeptická partaj. V tom ji mohla kdysi směle konkurovat jen ODS s předsedou Václavem Klausem. Ostatně eurorealista ze staré školy Jan Zahradil je i dnes v čele její kandidátky. V Praze se ovšem po příchodu Petra Fialy do čela strany hrany značně zbrousily.

Pokud bude SPD hrát právě na tuto kartu, mohla by skutečně uhrát slušný výsledek. Ostatní strany namnoze kritiky poměrů v EU z kandidátek absolutně odsunuly. Citelně by mohl ČSSD chybět vynikající rétor a častý kritik EU profesor Jan Keller, který pro stranu v roce 2014 získal mnoho hlasů od k EU kritických levicových voličů. Za KSČM podobnou roli hraje poslankyně Kateřina Konečná. Tato žena je volitelná i pro mnohé, kteří by jinak rudým svůj hlas nedali.

To, co ještě hraje pro SPD, je to že prounijní tábor je značně rozštěpen. Především pozici TOP 09 v posledních době ohrozil vznik dvou politických celků, které hodlají v evropských volbách kandidovat. HLAS v čele se současnými poslanci Teličkou a Ježkem a Evropa společně Jaromíra Štětiny. Čerstvě založená hnutí míří především na proevropsky zaměřené voliče. Nezastírejme si, že hlavním důvodem jejich vzniku je udržet jejich zakladatele ve Štrasburku. Obě strany několika tváří však mohou sebrat několik procent ostatním. Spekulace zatím panují o tom, zda se do voleb zapojí i List Jaromíra Soukupa. Ten by naopak mohl znepříjemnit život SPD a ANO.     

Co ovšem nyní musí všechny strany udělat je mobilizovat svoje voliče. Jak ukázaly minulé komunální volby, především voliči Pirátů a SPD, se k volebním urnám, tedy mimo parlamentní volby, právě nehrnou. Pokud se je oběma stranám nepodaří k volbám nalákat, může to být pro ně velmi hořké zklamání. Volební účast bude klíčová i pro další strany. Obecně platí, že čím větší účast, tím lépe pro velké strany.  Při nízké účasti mají šanci výrazně uspět i malé celky. Hra o místa ve Štrasburku může být ještě hodně napínavá a její konec překvapivý. 

Témata:  evropské volby (2019),  Sociálnědemokratická strana Německa (SPD),  Sociální demokracie (SOCDEM),  Jaromír Soukup,  ODS,  Hnutí ANO,  Pavel Tělička,  EU,  Evropský parlament