V páté třídě jsou zdaleka nejoblíbenějšími předměty matematika a tělocvik. Na druhém stupni ovšem obliba matematiky prudce padá z 33 % na 7 % a v deváté třídě ji v oblibě střídá angličtina a zeměpis. Čeština u páťáků i deváťáků jako nejoblíbenější předmět zcela propadla, nezmínil ji téměř nikdo. 65 % páťáků navíc uvedlo, že pokud by dělali jednotné přijímací zkoušky na gymnázium, z dvojice čeština-matematika se více obávají češtiny. U deváťáků tomu bylo přesně naopak, 65 % se jich v blížících se přijímacích zkouškách na střední školy bude více bát matematiky. Ukázal to průzkum společnosti Tutor mezi 500 žáky pátých a devátých tříd z desítek škol z různých regionů České republiky.
„Na prvním stupni matematika dětem přijde jednoduchá, jsou to v zásadě kupecké počty. Navíc na prvním stupni učitelé většinou používají pro výuku matematiky velmi zábavné pracovní sešity. Naopak na druhém stupni náročnost matematiky roste a měli bychom se možná zamyslet i nad způsobem, jak je vyučována,“ komentuje výsledky průzkumu Miluše Vondráková, akademická ředitelka přípravných kurzů společnosti Tutor.
„Naopak čeština je na prvním stupni velmi náročná. Abstraktní myšlení se u děti vytváří až kolem desátého roku věku, ale ve škole musejí pochopit časování, skloňování, poznávat větné členy. Nicméně je varující, že jen naprosté minimum páťáků i deváťáků jmenovalo češtinu jako svůj nejoblíbenější předmět. I často tak kritizovaná matematika ji v tomto poráží. Možná bychom se při výuce češtiny měli posunout od memorování seznamů děl spíše ke čtenářským dovednostem a práci s informacemi,“ dodává Vondráková.
Průzkum se také zaměřil na to, co žákům nejvíce vadí na jejich základní škole. V případě páťáků bylo nejčastěji zmiňováno jídlo ve školní jídelně a někteří spolužáci. Deváťákům jednoznačně nejvíc vadí přístup některých učitelů.
Co se týče porovnávání nabytých znalostí z rodiny a ze školy, v obou věkových kategoriích se zhruba dvě třetiny dětí domnívají, že si zatím více znalostí odnesly ze školy, čtvrtina dětí načerpala více znalostí z rodiny a u zbytku je to nastejno nebo nevědí.
Průzkum se zaměřil mimo jiné i na rozhodování ohledně přihlášek na střední školy. Páťáci mají možnost se hlásit pouze na víceletá gymnázia a u 75 % z nich se ohledně možné přihlášky rozhodují oni sami společně s rodiči. U 12 % rozhodují pouze rodiče a 12 % páťáků tvrdí, že se ohledně potenciální přihlášky na víceleté gymnázium rozhoduje samo.
U páťáků, kteří již vědí, že se na gymnázium budou hlásit, hraje hlavní roli nedostatečná úroveň výuky na základní škole, pomalé tempo, deklarovaná touha naučit a dozvědět se víc, někam to dotáhnout. Deváťáci se ohledně přihlášky k dalšímu studiu rozhodují v 79 % společně s rodiči a v 19 % sami. Pouze ve dvou procentech leží rozhodnutí jen na rodičích.
Související
13. listopadu 2024 16:05
23. října 2024 10:55
15. října 2024 16:17
6. října 2024 20:56
24. září 2024 10:13
15. září 2024 19:28
