Mít vysoký dluh, nebo jít na potrat? Vysokoškoláci mohou snadno spadnou do dluhové pasti

Veřejné vysoké školství je v České republice bezplatné, ale jen za určitých podmínek. Studenti musí splnit předepsanou délku studia, do níž se započítávají všechna studia. Pokud se člověk oborově hledá a prodlouží své druhé studium, již musí vysoké škole zaplatit školné.

Povolená bezplatná délka je totiž jen 3+1 rok v bakalářském studiu a 2+1 v navazujícím magisterském studiu. Veřejné vysoké školy však často přistupují k problémům studentů shovívavě a zejména ze sociálních důvodů školné redukují, či zcela odpouštějí poplatky, které nejsou vůbec zanedbatelné. Jeden semestr studia (půl roku) stojí přibližně 20 tisíc korun a liší se na jednotlivých školách a oborech.

Jiná situace je na soukromých školách, které jsou na platbách za studium závislé. Právě na tyto případy upozornil Nadační fond proti dluhové pasti. Alarmující je případ těhotné Veroniky, o němž fond referuje. „Řekli mi, že musím jen za přerušení studia zaplatit 100 tisíc korun. Snažila jsem se jim svou situaci vysvětlit, jenže oni ve smlouvě pamatovali i na takové případy. A já jsem najednou stála před rozhodnutím, zda si dítě nechat a mít najednou vysoký dluh, nebo jít na potrat,“ komentuje bývalá studentka působení na soukromé vysoké škole.

Sociální problémy dostaly do komplikované situace i Tomáše, jehož případ serveru Globe24.cz popsal fond. Tomáš musel začít pracovat na plný úvazek, aby se uživil a tak přestal školu navštěvovat. Očekával, že když nesplnil všechny předměty, jeho studium skončí, jenže jeho představa o automatickém konci studia se mu nevyplatila. „Byl jsem v šoku, neměl jsem ani ponětí, že jsem stále aktivním studentem. Rozjel jsem se přes celou republiku situaci řešit.“ Výsledek? Dluh na poplatcích za studium ve výši 80 tisíc korun. „Přitom stačilo, aby mi během těch tří let, co už do školy nechodím, jedinkrát zavolali, napsali jediný e-mail a já bych vše okamžitě vyřešil.“

S problémem si nakonec poradí, ale jedno zaváhání ho přišlo draze. „V situaci, kdy chcete zakládat rodinu, to není nic příjemného. Pokud mi kývnou na splátkový kalendář, nějak to splatím. Našel jsem si práci navíc, abych na to vydělal. Ale poučil jsem se, budu se všude raději desetkrát ptát, než abych jednu věc nevěděl,“ varuje před neaktivním přístupem student v nezamýšlených dluzích.

„Studenti uzavírají vztah s vysokou školou už jako plnoletí, bez zákonných zástupců, a tak mnohdy podcení situaci tvrdého ekonomického vztahu, neboť škola jakéhokoliv druhu je jimi vnímána jako zázemí a ochránce, nikoliv jako partner,“ okomentoval problémy situace David Bascheri z Nadačního fondu proti dluhové pasti pro Globe24.cz. 

Upozorňuje na důležitý fakt, právního hlediska jsou studenti vysokých škol totiž již dospěli tj. právně odpovědní, ale jsou velmi nezkušení a navíc ekonomicky nebývají samostatní. V situaci, kdy je živí rodiče, si na finanční stránku věci nedávají pozor a můžou se dostat do těžké životní situace.

Témata:  vysoké školy,  dluhy,  dluhová past,  studenti