reklama

„Léky, které pacient nebere, nefungují a adherence k léčbě je zásadním předpokladem úspěchu jakékoli terapie,“ říká pro server Globe24.cz předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA. Největšími „hříšníky“, co se dodržování léčby týče, jsou podle odborníků lidé s vysokým tlakem – hypertonici, s vysokým cholesterolem a diabetici II. typu. „Nemoc je přímo nebolí ani nijak neomezuje. Špatná adherence jim vše „spočítá“ až později. V mé ordinace nedodržuje léčbu 20–30 % pacientů, kteří mají vysoký tlak, cholesterol nebo cukrovku,“ uvádí praktický lékař MUDr. Igor Karen ze Společnosti všeobecného lékařství.

A potvrzuje to i letošní průzkum Ipsos, který iniciovala společnost Teva, provedený mezi 1 000 Čechy a Slováky s cukrovkou II. typu a těmi, kdo trpí vysokým tlakem nebo vysokým cholesterolem. V něm se k nedodržování předepsané léčby přiznávají samotní pacienti. „Více než polovina diabetiků a hypertoniků připouští, že své léky neužívají přesně. Jako nejčastější důvod uvádějí, že zapomněli nebo měli dojem, že léky v daný moment nepotřebují,“ říká prof. Svačina. „Takzvaná non-adherence, tedy nespolupráce, se pak projevuje mimo jiné častými pobyty v nemocnicích a zdravotní systém to stojí miliardy korun navíc.“ Podle předsedy České společnosti pro aterosklerózu prof. MUDr. Michala Vrablíka, Ph.D., ovlivňuje ochotu a schopnost pacienta dodržovat léčbu mnoho věcí.

„Například zda nemoc pacienta akutně trápí, jak trvá dlouho, kolik léků denně užívá, zda má nežádoucí účinky po braní svých léků, zda chápe, co mu lékař říká, jestli se s nemocí smířil nebo také doplatky léků,“ vysvětluje prof. Vrablík. „Odborné studie ukázaly, že i lidé, kteří prodělali infarkt, stejně do 2 let přestali v 50 % brát léky tak, jak by měli. U těchto pacientů je pak riziko opětovné příhody o 50–80 % vyšší.“ Vlastní zkušenost s adherencí má paní Simona (49), které stejně jako jejímu bratrovi lékaři našli nemoc zvanou familiární hypercholesterolemie. Při ní se v cévách hromadí cholesterol, a pokud se pacient neléčí, hrozí mu riziko srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody. „Lékař mně i bratrovi vysvětlil, co je to za nemoc a jaké jsou její důsledky, pokud se nebudeme léčit,“ vzpomíná paní Simona. Zatímco ona od 18 let začala pravidelně užívat léky, její bratr přistoupil k nemoci opačně. „Tato nemoc nebolí a člověk si ani neuvědomuje, že je nemocný, dokud se neobjeví komplikace. Bohužel můj bratr nedbal doporučení a léky prakticky nebral. Došlo to až tak daleko, že ve 34 letech zemřel na infarkt,“ říká. Paní Simona má 2 dcery a jedna z nich má stejnou nemoc, léky ale bere pravidelně. „Vzhledem k tomu, že moc dobře víme, co může nedodržování léčby způsobit, jsme obě důsledné. Samozřejmě když vám na prahu dospělosti oznámí, že budete muset do konce života brát léky, a vy na sobě nepozorujete ani sebemenší náznak nemoci, není jednoduché zvykat si na jejich pravidelné užívání. Pochopila jsem ale, že bez léčby bych dopadla špatně, a stejně tak si to uvědomuje i moje dcera.“ Podle prof. Vrablíka s dodržováním léčby mívají často problém právě mladí lidé, kteří nemoc odmítají. „U mladšího pacienta je až 2,5× vyšší riziko, že přestane užívat léčbu, ve srovnání s pacienty po padesátce,“ dodává.

Z průzkumu v lékárnách dr. Max mezi 14 000 návštěvníky – pacienty s vysokým tlakem, kteří se léčí – zase vyplynulo, že největší potíže s dodržováním léčebného režimu mají hypertonici-kuřáci, kteří si nepravidelně kontrolují krevní tlak a mají po lécích nežádoucí účinky. „Lékař by se na takové skupiny pacientů měl zaměřit, vše jim pořádně vysvětlit, zdůraznit důležitost dodržování režimu a pravidelných kontrol,“ dodává prof. Svačina.

Důležitá je také spolupráce lékárníků. To, že pacient nebere léky, jak má, odhalí podle předsedy Sekce nemocničních lékárníků České farmaceutické společnosti Mgr. Michala Hojného každý šikovný lékárník dobře zvolenými dotazy. „Doba je uspěchaná a pacient nechce lékaře „otravovat“, občas nenajde odvahu se na vše pořádně vyptat. Někdy lékaři – autoritě – nepřizná, že mu lék nedělá dobře. Poctivě si jej vyzvedne v lékárně a pak jej hodí do koše,“ říká Mgr. Hojný s tím, že právě zde může pomoci lékárník. „Léčba pacienta předepsáním přípravku nekončí. V lékárně můžeme pravidelně apelovat na pacienty s vysokým krevním tlakem, aby si pravidelně kontrolovali krevní tlak, a u diabetiků glykemii.“ Roli v dodržování léčby podle Hojného hraje i to, jak jsou léky zabaleny a jejich forma – zda se například dobře polykají.