reklama

"Chtěla bych říct všem důchodcům, dětem, studentům, rodičům na mateřské dovolené, rodičovské dovolené, nezaměstnaným, kteří jsou v registru nezaměstnaných, že ani na sekundu neuvažovalo ministerstvo financí o tom, že oni by platili pojištění," uvedla dnes Schillerová. Pokud její návrh, který označila za pracovní, neprojde, nedává podle ní smysl rušit od roku 2021 superhrubou mzdu. Zrušení superhrubé mzdy označil v pátek za velké riziko předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.

Bývalý ministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek dnes uvedl, že TOP 09 přijde s vlastním návrhem, který bude férovější. "Stát dnes za své pojištěnce platí čtyřikrát méně, než odvádí zaměstnanec se zaměstnavatelem z průměrného platu. Navrhujeme snížení zdravotního pojištění a zvýšení plateb státu za důchodce a děti. Zvýší se tak čistá mzda, sníží cena práce a pojistné částky budou férovější," uvedl. Návrh Schillerové by podle něj znamenal další daňovou zátěž pro živnostníky a zaměstnance. Podle Schillerové by zaměstnanci na změnách, které navrhuje, naopak vydělali.

Ministryně financí uvedla, že je nutné v debatě o problematice dále pokračovat. "Dnes nemáme systém u zdravotních pojišťoven, a to můj návrh obsahuje, aby se zdravotní pojišťovny chovaly proticyklicky. To znamená, nemáme tam jasná pravidla na vytváření rezerv v dobách ekonomického růstu, kdy je tento systém v přebytku. Chci, aby se rezervy vytvořily a systém vyrovnávaly," dodala.

K úvahám ministerstva financí se dnes vyjádřil také místopředseda hnutí ANO Richard Brabec. V pořadu televize Prima Partie označil Schillerové návrh za makroekonomickou debatu, jak by bylo možné ušetřit peníze na zrušení superhrubé mzdy. "Ta úvaha zásadní reformy není na stoje ani ke koaličnímu jednání, ministryně Schillerová vede tuto debatu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Není to oficiální návrh," uvedl. Dodal, že interně se o tom zatím nejednalo ani uvnitř hnutí ANO. Zdůraznil, že vláda by nedopustila, aby zdravotní pojišťovny neměly peníze, třeba v době recese.

Stát letos za svého pojištěnce odvádí 1018 korun. Loni to bylo 969 a předloni 920 korun. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro živnostníky letos činí 2208 korun a pro lidi bez zdanitelných příjmů 1803 korun. Loni to bylo u živnostníků 2024 korun a pro osoby bez příjmů 1647 korun.