Řemeslo versus gymnázium. Kdo má větší šanci na trhu práce?

Datum 1. března bylo termínem pro odevzdání přihlášek na střední školy, nikoli však termínem posledním. Žáci závěrečných ročníků základních škol mohou vybírat dál. „Skutečnost je taková, že většina středních škol vypisuje další kola přijímacího řízení, takže nic není ztraceno. Je dobré sledovat webové stránky středních škol, případně je možno získávat informace o volných místech ve středních školách na odborech školství příslušného kraje, v Praze na magistrátu hlavního města. Naše zkušenosti z let minulých jsou takové, že ještě v průběhu letních prázdnin řešíme přijetí ke studiu u žáků, kteří do té doby z různých důvodů nebyli na žádnou střední školu přijati. Je třeba si ale uvědomit, že s tím, jak se bude blížit začátek nového školního roku, se výběr volných oborů snižuje,“ vysvětlil Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).

V loňském školním roce bylo v prvním kole podáno 204 tisíc přihlášek, 71 procent uchazečů také hned v prvním kole uspělo. Největší zájem je dlouhodobě o studium zakončené maturitou. „Vysloveně studijní typ žáka patří na gymnázium a pro nestudijní typ bude zcela jistě lepší volbou dobře vybraný učební obor. Navíc je třeba si uvědomit, že studiem učebního oboru se rozhodně nezavírá cesta k dalšímu studiu, ať již maturitnímu, nebo následně i vysokoškolskému. Řada absolventů učebních oborů v naší škole pokračuje po vyučení na dvouleté maturitní nástavbě, takže po pěti letech může mít jak výuční list, tak i maturitní vysvědčení. Následně má pochopitelně možnost přihlásit se prakticky na jakoukoliv vysokou školu,“ řekl Miloslav Janeček.

Právě studium na středních odborných školách zažívá v posledních letech renesanci. Vzhledem k současnému nedostatku řemeslníků v Česku nemají absolventi učňovských oborů s uplatněním na pracovním trhu žádné potíže. „Nebylo správné, když se v devadesátých letech započalo s razantním protěžováním všeobecného maturitního vzdělávání na úkor učňovského školství. Zároveň začal pokles demografické křivky, nicméně kapacity všeobecného maturitního vzdělávání se zvyšovaly, tím pádem se počty žáků na učebních oborech snižovaly. Základní školy přestávaly vyučovat předměty ‚dílny‘ a ‚pěstitelské práce‘, což má například za následek, že řada dětí nezná rozdíl mezi kleštěmi štípačkami a kombinačkami. Teprve během posledních deseti let se opět začalo hovořit o tom, že řemeslníky potřebujeme, že je potřeba učební obory podporovat, a počty učňů opět pozvolna stoupají.“

Absolventi učebních oborů versus absolventi všeobecného vzdělávání - kdo má větší šanci na trhu práce? „Osobně se domnívám, že tolik nezáleží na tom, o absolventa jakého typu studia se jedná. Ti, kteří patří k nejlepším ve svém oboru a chtějí pracovat, si vždy práci najdou. Někdy bývá srovnávána míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů učebních oborů s absolventy gymnázií. To je ale něco, co srovnávat vůbec nelze. Je třeba si uvědomit, že prakticky všichni čerství absolventi gymnázií pokračují ve studiu na vysokých školách, takže jejich nezaměstnanost je opravdu velmi nízká,“ uzavřel Miloslav Janeček.

Témata:  studenti,  školství