Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vše o spalničkách: Jak vznikají, jak se přenáší, a jak poznáme, že jsme nakaženi

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Domácí i zahraniční média nás dennodenně zahlcují hrůzostrašnými zprávami o epidemii spalniček. Ačkoliv se obvykle nejedná o nijak závažné onemocnění, mohou v případě komplikací pacientovi trvale poškodit zdraví, v krajních případech stát i život. Naši předkové je nicméně běžně prodělávali a po více, než týdnu klidu na lůžku získali trvalou imunitu. Dnes se za nejlepší prevenci považuje očkování, kterého ale využívá, čím dál méně lidí.

Příznaky

Server U Lékaře se rozhodl informovat veřejnost o tom, jak spalničky probíhají, a jak je léčit. Podobně, jako u planých neštovic, je i virus spalniček vysoce infekční. Prvními symptomy v případě nákazy jsou zvýšená tělesná teplota, zánět spojivek, kašel, světloplachost a v neposlední řadě také charakteristická vyrážka, která je pro toto onemocnění typická. Jak už bylo nastíněno, v drtivé většině případů se nemocný uzdraví, aniž by měl nějaké trvalé následky. Dalo by se tedy říci, že jsou spalničky stejnou banalitou, jako například chřipka. Nicméně u menší části pacientů byly zaznamenány komplikace, mezi něž patří doprovodný zánět středního ucha, zápal plic, případně i encefalitida. Z tohoto důvodu jsou informace o nově se vyskytujících případech infekce virem spalniček přijímány s obavami.

Co o spalničkách nevíme?

První informace o existenci nemoci, která se svým charakterem podobala spalničkám, sahají až do 7. století n. l. Arabský lékař Ibn Razí je objevil jako první a na základě výsledků svého vlastního pozorování oddělil od neštovic, za něž byly často zaměňovány. I když se o nich vědělo, nepodařilo se na ně najít žádnou účinnou vakcínu. Pacienti je tedy museli prodělávat se všemi komplikacemi, které to přinášelo. Teprve až ve druhé polovině 20. století byl původce spalniček poprvé zkoumán v laboratoři, načež se za dalších deset let podařilo uvést na farmaceutický trh první očkovací sérum.

Skutečnost, že si lidé v dřívějších dobách často pletli spalničky s neštovicemi, spočívá nejen v tom, že si jsou velmi podobné (obě nemoci provází vyrážka), nýbrž i ve věkové skupině pacientů. Ačkoliv byly zaznamenány i případy jejich výskytu u adolescentů a mladých dospělých, jedná se o typicky dětskou nemoc. V dřívějších dobách přicházely v časovém rozmezí dvou let a vždy s nimi přicházel zvýšený počet případů encefalitidy a dětských úmrtí. 

Co spalničky způsobuje?

Spalničky vyvolá virus ze skupiny takzvaných Paramyxovirů, který se přenáší kapénkovou infekcí. Stačí jenom samotný kontakt s nakaženým a dojde k přenosu. Rizikový je ale i kontakt s předměty, s nimiž přišel nemocný do styku. Stačí se například jenom dotknout kliky, jíž osoba infikovaná virem spalniček otevírala dveře. Virus jako takový je velmi agresivní a je schopen v uzavřeném prostoru, v němž je jenom jeden nemocný, napadnout až 90 % neočkovaných osob.

Poté, co pronikne do lidského organismu, usadí se v dýchacím ústrojí, v němž začne napadat buňky a šířit se i do ostatních orgánů. Tento proces probíhá ještě 2 dny před nástupem prvních příznaků. Teprve až 9. den po výskytu vyrážky je pacient zcela neinfekční a může přijít do styku i s neočkovanými lidmi, aniž by hrozilo další šíření nákazy. Z tohoto důvodu jsou spalničky nemocí, kterou je nutné léčit v karanténě. 

Průběh

Deset dní od infekce virem spalniček se u pacienta projeví první symptomy - zánět horních dýchacích cest, silná rýma, kašel, zánět spojivek a tělesná teplota dosahujících až 40 °C. Až po několika dnech nemoci začne horečka ustupovat a nastoupí vyrážka, která se nejprve objeví na obličeji a uších, a pak posléze se rozšíří po celém těle. Barva naběhlých flíčků se v průběhu nemoci mění a postupně bledne, až do úplného vymizení. Že se pacient nakazil virem spalniček může potvrdit pouze lékař, a to buď na základě nálezu skvrn na ústní sliznici, případně odběru v laboratoři. Je potřeba vyloučit jiná mnohdy závažnější onemocnění.

Terapie

Lidské tělo se se spalničkami musí umět poprat takříkajíc samo, a to díky svému imunitnímu systému. Po prodělání spalniček je pacient doživotně imunní. Neexistuje žádný účinný lék, který by si dokázal s virem poradit, a proto veškerá léčba spočívá pouze v potlačování příznaků.

Nemocný by měl mít zajištěný klid na lůžku, pitný režim a hlavně by neměl přicházet do styku se slunečním zářením. Zejména v teplých letních měsících by měl být v pološeré místnosti. Ačkoliv mezi lidmi přetrvávají obavy ze spalniček, jedná se skutečně v drtivé většině případů o naprosto banální onemocnění, které po 10-14 dní odezní. Pouze v několika málo případech došlo ke komplikacím. Tak jako tak přetrvává v řadách odborné veřejnosti názor, že by měla být větší proočkovanost. 

Témata:  Spalničky zdravotnictví zdraví

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.