Klaus ml. versus ODS: Proč to může být pro obě strany smrtelná rána?

Je nepochybné, že přirovnat rozhodování parlamentu k židovským radám za 2. světové války a plány prezidenta Emmanuelle Macrona s EU k Hitlerově Mein Kampf, je skutečně silná káva. A je také nepochybné, že spoustu lidí podobné výroky vytočí na nejvyšší obrátky, aniž by se zabývali jejich obsahem. Forma je přednější a víme, že to prodává.

Klaus mladší je provokatér a chtěl být „zlý muž“ ODS. Každá strana takové lidi měla. Kdysi v ODS takto působil Miroslav Macek. Dnes je to předseda Senátu Jaroslav Kubera. V ČSSD Tuto roli hrál Miloš Zeman a později David Rath. Dnes je to Jaroslav Foldyna. V TOP 09 je to Miroslav Kalousek. Jsou to prostě lidé, kteří v sáhodlouhých parlamentních debatách vystoupí a celou debatu „rozříznou“. Pro svoji stranu získají mediální ohlas a pro sebe pověst rebela a Krakena, kterého strana v nouzi vypustí do debaty.

Strany tyto lidi potřebují. Sice je často naoko kárají, ale ve skutečnosti ho tiše podporují. V novinách se totiž s jeho výroky objeví i stanovisko strany a její „učesanější“ názor. ODS měla ovšem s Václavem Klausem ml. několik problémů. V první řadě Klaus často dával najevo jiná stanoviska, než má strana. S ODS nesouhlasí nejen k postoji k EU, kde se se pod vedením Petra Fialy strana značně posunula z euroskeptických pozic, ale i v otázce vojenské mise v Afghánistánu, mnoha postojům k ANO nebo ekonomické politice.

Klaus ml. často argumentuje tím, že hájí to, s čím byl zvolen, ale je tu jistá politické štábní kultura, která prostě politikům velí držet basu se stranou. Až příliš velcí solitéři často narazí. Druhý problém, za který Klaus ml. ovšem nemůže, je to že je synem svého otce. Václav Klaus, tedy otec zakladatel, je pro ODS z části jménem, na kterém mohou stavět a z části zátěží z minulosti, které by se mnozí z dnešních politiků rádi zbavili. Už jen Klausovo jméno provokuje.

A z toho vycházel poslední základní bod sporu Klause s vedením ODS. Klaus si byl a je vědom své silné pozice. Ve volbách do poslanecké sněmovny to byl po Andreji Babišovi druhý nejúspěšnější politik, který se ze třetího místa kandidátky díky preferenčním hlasům suverénně dostal do sněmovny. A jasně dával najevo, že není spokojen s pozicí pouhého poslance a chtěl do vedení strany.

To samozřejmě děsilo mnohé jeho kolegy. Jednoho Klause již zažily. Úspěch ve volbách mnozí spolustraníci také nemohou překousnout. Jeho názory se až příliš rozcházejí s jejich. A představa Klause ml. jako místopředsedy nebo nedej bože předsedy je děsí. Pokud si Fiala chtěl udržet předsednictví, musel zasáhnout.

Začala válka profesorů, která může mít na modrou stranu drtivé důsledky. To, že ani Fiala není v nejpevnější pozici dokazuje, že v jím prosazeném rozhodnutí na poslaneckém klubu ODS Klause rovnou poslanci z klubu nevyloučili, ale pouze jej vyzvali k dobrovolnému odchodu. Následovali hrátky se slovy, kdo se odchýlil od kořenů ODS a přehození odpovědnosti na výkonnou radu ODS, která v sobotu rozhodla o definitivním konci Klause ml. ve straně.  Navíc bez jeho přítomnosti na jednání.

Pro obě strany sporu je to katastrofa. Vyloučený Klaus, ztratí značku, se kterou je její jméno bytostně spjato, a která je pro voliče pravice stálicí. Jakékoliv hnutí nebo strana do které se dnes přidá nebo dokonce vytvoří bude považována za trucspolek a pomstu ODS. Naopak mnoho voličů ODS, a těch není málo, s názory Klause mladšího souzní, Fialu a další odsoudí za jeho umlčování a ústup z mnoha původních názorů ODS, které podle nich Klaus prezentuje a ztělesňuje. Způsob, jak s Klausem v ODS „zametli“ pro ně bude důvod hledat alternativu.

Nejlepším řešením pro obě strany by byl smír. Klaus by vzal část svých slov zpět a strana by jej tolerovala a naslouchala mu, i přes jeho občasné výstřelky. I přesto, že se ODS tváří, že má nejhorší za sebou, její výsledky jsou i po šesti letech v opozici na největší pravicovou politickou stranu mimořádně slabé. Strana stagnuje. A skutečných, byť kontraverzních, osobností má strana jako šafránu. A ty jsou především ve sněmovně potřeba. Na šedivé, ale poslušné politiky mnoho lidí přilákat nejde. Tento týden ovšem byly mezi Klausem a partají vykopány příkopy, které půjdou překlenout jen těžce. A ztráty budou pro obě strany sporu citelné. Možná i smrtelné.      

Témata:  Václav Klaus ml. ,  ODS,  Petr Fiala ,  politika,  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,  Emmanuel Macron