Vyhnout se riziku nákazy z masa je jednoduché. Stačí dodržovat základní pravidla

Nákup a uskladnění

„Rozděl a panuj“. Hygienici radí myslet na možná rizika už od chvíle, kdy si maso přinesete domů. Doporučují proto rozdělovat potraviny už od nákupu. Je podle nich dobrý nápad využít plastové sáčky, které by měly předejít tomu, aby šťáva z masa nakapala do jiných potravin.

Většina z nás dá maso automaticky do mrazáku, v čemž jsou odborníci zajedno. Uchovávání potravin v mrazáku není nebezpečné a nijak se neprojeví na našem zdraví. To je ale také zároveň jediné pozitivum, které na skladování jídla tímto způsobem spatřují.

Rizika zmražených potravin jsou skryta jinde. Mnoho lidí totiž považuje mrazák za magickou nádobu, v níž potraviny vydrží věčně, a některé tam opravdu můžeme uchovávat dlouhé měsíce. Podle odborníků je ale nejlepší si na každou potravinu, kterou do mrazáku dáváme, lihovým fixem viditelně poznačit, jaké má datum expirace. Nezřídka se totiž stává, že lidé nacházejí ve svých mrazácích potraviny, které jsou měsíce či roky prošlé a pak zvažují, jestli je bezpečné je zkonzumovat.

Odpověď je jednoduchá - bezpečné to není. Vezměme si jako modelový příklad kuřecí maso. Kuřecí a krůtí vydrží v mrazáku maximálně půl roku při teplotě -18 stupňů a vakuované. Pokud je maso pouze v mikrotenovém sáčku, musíme řádně vymáčknout vzduch, sáček přeložit a maso pak může být v mrazáku cca 1 až 2 měsíce. Pokud jsme ale do mrazáku maso uložili v srpnu a jeho expirační doba je v polovině září, po této době není bezpečné maso jíst, bez ohledu na to, že v mrazáku nebylo ani jeden měsíc.

Příprava

Pokud máte maso mražené, nechte ho roztát v lednici či ponořené v horké vodě. Rozhodně ho nenechte tát venku. V horku se může maso zkazit i za krátkou dobu, natož za několik hodin. Pokud zůstane na pracovní ploše, mohou se bakterie rozšířit.

Odborníci na hygienu také nedoporučují omývat syrové maso před zpracováním. Bakterie přímo na mase zahubí horko. Při mytí se vám však může povést nechtěně bakterie rozšířit a kontaminovat ostatní potraviny či nástroje a plochy.

Rozhodně rukama od syrového masa během přípravy pokrmu nesahejte na ostatní potraviny, hlavně ne ty, které chcete jíst za syrova. Jako například zeleninu, tu byste opravdu měli od syrového masa držet daleko. Nebezpečné můžou být i šťávy z masa.

Tepelná úprava a konzumace

Velmi důležité je i samotné vaření, pečení nebo smažení. Například bakterie salmonely ničí teplota nad 70 až 75 °C po dobu alespoň 10 až 15 minut. Jde ale o teplotu v jádru pokrmu, nikoliv na povrchu. Doporučuje se proto je vystavit maso alespoň 20minutovému teplu, nebo ekvivalentním systémem, tedy připravovat maso při vyšší teplotě po kratší dobu nebo naopak delší dobu při nižší teplotě.

Čerstvě připravené potraviny by poté měly být zkonzumovány či uskladněny v lednici maximálně 2 hodiny po přípravě. Pokud je opravdu horko, bezpečnější je uklidit jídlo už hodinu po zpracování. Pokud jste venku, skladujte jídlo v přenosném chladícím boxu.

Úklid

Po práci s masem umyjte veškeré povrchy a kuchyňské náčiní, které přišly s masem do kontaktu. Doporučené je užívat při práci gumové rukavice. Ať se je rozhodnete použít nebo ne, je rozhodně dobrý nápad si ruce pečlivě umýt teplou vodou a mýdlem. Pod vodou je nechte minimálně 20 vteřin.

Ukazuje se také, že obyčejný mycí prostředek ve skutečnosti není nejlepší čistící prostředek pro vaše prkénko - a to zejména v případě, že je jedno prkénko používáno pro různé druhy potravin. 

Dokonce i když prkénko mezi sekáním masa a krájením syrového ovoce nebo zeleniny pořádně vydrhnete, číhají na něm škodlivé bakterie, píše server Business Insider.

Podle odborníků je proto nejlepší mít na přípravu syrového masa vyhrazené samostatné prkénko a stejně tak i kuchyňské náčiní, jako jsou nože apod. Tím lze zajistit, že se možné přeživší bakterie nedostanou na žádné jiné potraviny, které před konzumací neprojdou tepelnou úpravou.

Témata:  maso,  recepty a vaření