Jak si vede Česko od vstupu do EU? Rostou ceny i platy, důchodci pláčí

"Zatímco při vstupu do EU byla životní úroveň v ČR na 69 procentech průměru tehdejší unijní patnáctky, v roce 2017 se vyšplhala na 83 procent," uvedlo české zastoupení Evropské komise. Podle něj se vedle Česka "nejlépe daří dohánět západ" i Maltě, Estonsku a Litvě.

Podle údajů Eurostatu průměrný mediánový hrubý hodinový výdělek v roce 2014 v osmadvacítce přesahoval 13 eur (v přepočtu asi 334 korun). V Česku byl pod pěti eury (nyní zhruba 129 korun), byl tak zhruba třetinový. Česká kupní síla pak odpovídala asi třem pětinám evropského průměru. Ve srovnání se zeměmi eurozóny pak vydělaná hrubá částka za hodinu i parita kupní síly byly ještě nižší. Mzdy a platy se v ČR sice v posledních letech rychleji zvedají, rostou ale i v ostatních státech. Češi tak kolegy v západních zemích zatím příliš nedohánějí. Průměrný roční čistý výdělek v osmadvacítce se v roce 2015 blížil k 25.000 eur (dle aktuálního kurzu 640.000 Kč), v ČR byl pod 10.000 eury (257.000 Kč)

Ceny v Česku jsou sice nižší než evropský průměr, postupně se mu ale přibližují. Zatímco rok po vstupu do unie byly na 58 procentech průměrných cen osmadvacítky, předloni na 69 procentech. Z nových zemí dráž než v ČR bylo v Estonsku, Lotyšsku, ve Slovinsku, na Kypru a Maltě. Nejdráž je pak pro Čechy ve Skandinávii, Lucembursku, Irsku a Británii, nejlevněji naopak v Bulharsku a Rumunsku.

České ceny za potraviny odpovídaly 83 procentům evropského cenového průměru, za oblečení byly průměrné a za obuv na 93 procentech. Za alkohol se platilo 83 procent průměrných evropských cen. Za energie Češi dávali 87 procent toho, co průměrný obyvatel EU.

Češi po Skandinávcích, Francouzech a Britech utratí největší část svých výdajů za bydlení. Za střechu nad hlavou, vodu a energie dají přes čtvrtinu vydaných peněz. Podíl se od vstupu do EU zvedl. Zvýšil se i díl výdajů za potraviny, zdraví, stravovací služby, ale i alkohol a tabák. Naopak menší část z peněz se utrácí za oblečení, obuv, rekreace, vzdělávání a dopravu.

Česko zůstává v osmadvacítce zemí s nejnižší mírou příjmové chudoby. Pod její hranicí, která představuje 60 procent mediánu příjmu, bylo v roce 2017 zhruba devět procent lidí. Neměli tak v ČR měsíčně ani částku, která tehdy pro samotného dospělého činila 11.195 korun. Situace se za posledních deset let výrazně nezměnila.

V osmadvacítce v příjmové chudobě předloni bylo téměř 17 procent obyvatel. Největší podíl chudých měly Rumunsko, Bulharsko, země Pobaltí a Řecko. Pod hranicí příjmové chudoby tam žila víc než pětina obyvatel.

U lidí nad 65 let už ČR ale nejnižší míru příjmové chudoby nemá. Na žebříčku je až pátá, pod hranicí v roce 2017 bylo skoro 11 procent českých seniorů a seniorek. Nejlépe na tom bylo Slovensko s necelými sedmi procenty. Stav v Česku se za posledních deset let zhoršil. Tehdy v příjmové chudobě žilo 5,5 procenta pětašedesátiletých a starších lidí.

České výdaje na důchody jsou podprůměrné. Osmadvacítka na penze dává v průměru přes 12 procent HDP a eurozóna přes 13 procent, Česko kolem osmi procent. Podíl se postupně snižuje. Nejvyšší byl v letech 2011 až 2013, kdy se dostal přes devět procent. V době vstupu do EU byl pod osmi procenty.

Výkon české ekonomiky postupně roste. V HDP na obyvatele ČR byla předloni na 89 procentech průměru osmadvacítky, ve skutečné individuální spotřebě ale na 82 procentech. Podle statistiků představuje skutečná individuální spotřeba objektivnější měřítko životní úrovně než HDP na hlavu. Zahrnuje totiž výdaje domácností i státem hrazené služby jako školství či zdravotnictví. Podle výsledků je tak postavení Česka podle životní úrovně horší než výkon jeho hospodářství. ČR měla vyšší HDP na hlavu než Slovinsko, Portugalsko či Řecko.

Témata:  Češi,  Česká republika,  důchody,  EU,  nákupy