Ruští trollové na internetu? Ale kdeže, dezinformace se šíří především po domácí linii

Po zásazích Ruska do prezidentských voleb ve Spojených státech v roce 2016, které vynesly do křesla současného prezidenta Donalda Trumpa, a údajně dezinformačních kampaních během britského referenda o brexitu ve stejném roce se objevily obavy, že volby do Evropského parlamentu mohou být snadným terčem kybernetických útoků ze zahraničí.

Na radarech evropské osmadvacítky se zatím ale žádná zvýšená dezinformační aktivita ze zahraničí neobjevila. Ani technologické firmy nezaznamenaly žádné známky koordinovaného útoku. I přesto se internetem šíří všudypřítomná šeptanda, která se pomocí falešných informací snaží narušit obraz Evropské unie a s institucí se táhne už od posledních evropských voleb v roce 2014.

Podle Sashy Havlicekové, ředitelky Institutu pro strategický dialog (ISD), byla dřív povaha falešných informací převážně o Rusku a odhalování softwarových botů. V současnosti se týká krajní pravice napříč státy a projevuje se méně falešnými zprávami, více nenávistnými projevy a mnohem propracovanějšími taktikami, které slouží k posílení populistických příběhů, uvedla ředitelka této mírně levicové londýnské instituce. "Neříkáme, že nedochází k žádné ruské aktivitě, ale je určitě těžší ji odhalit," říká Havliceková.

Všeobecným trendem je aktivita evropských populistických a krajně pravicových skupin "manipulovat s informacemi" prostřednictvím více nenápadných zpráv a šířit názory namířené proti imigraci, homosexuálům nebo popírající globální oteplování. Pro vlády a technologické firmy je mnohem těžší na tuto "válku narativů" reagovat, vysvětluje Havliceková. Situaci nepomáhá, že se někteří světoví lídři na šíření falešných nebo zavádějících zpráv na sociální sítích sami podílejí.

Christoph Schott z organizace Avaaz uvedl, že falešné zprávy se běžně šíří pomocí taktiky, při které stránky lákají fanoušky na obecná témata jako fotbal nebo vaření, později však začnou přidávat politické příspěvky. Cílem je zasít "malá semínka nedůvěry..., která pomalu narušují důvěru v instituce a společnost dlouhodobě rozdělují," uvedl Schott.

V nadcházejících volbách, které se konají 23. až 26. května a které jsou největšími mezinárodními volbami na světě, může volit zhruba 400 milionů Evropanů z 28 zemí. Volí 751 zástupců do Evropského parlamentu, jediného demokraticky zvoleného orgánu EU.

Internetové firmy Facebook a Twitter uvedly, že v předvolebním období zatím žádný nárůst kybernetických útoků nezaznamenaly. Jednou z příčin je pravděpodobně povaha voleb do europarlamentu, které se vyznačují nízkou účastí a tím, že voliči často volí podle domácí politické situace.

Důvodem může být i to, že se nehledá na správném místě. Vědci z Oxfordské univerzity zkoumali tweety v souvislosti s evropskými volbami a zjistili, že jen zlomek z nich pocházel z Ruska nebo z nedůvěryhodných zdrojů, většina jich byla z takzvaných mainstreamových médií. Zprávy z alternativních zdrojů mohou být přesto mnohem populárnější, než ta z profesionálních mediálních organizací. Nejčtenější články se týkaly populistických témat jako je imigrace nebo islamofobie, další útočily na evropské lídry a strany a vyjadřovaly euroskepticismus, zjistili vědci, kteří analyzovali přes 585.000 příspěvků na twitteru v sedmi evropských jazycích.

Příspěvky na twitteru nebo veřejné příspěvky na facebooku ale nejsou všechno. Velká část rozhovorů se přesouvá do soukromých skupin nebo na šifrované aplikace jako je WhatsApp a další, které nemohou vlády jednoduše sledovat, říká Clara Jiménezová Cruzová, zakladatelka španělské organizace Maldita.es, která ověřuje fakta. Mnohem víc on-line konverzací se odehrává soukromě, vysvětluje. WhatsApp, ve kterém se třetím stranám obtížně nahlíží do soukromých rozhovorů, je prvním místem, kde se hoaxy objevují a lze jich tam najít nejvíce, dodává Jiménezová Cruzová.

Témata:  fake news a dezinformace,  EU,  troll,  internet